Žádoucí a nežádoucí konspirace. Podle toho jak se jim to hodí

Takzvané konspirační teorie jsou naším politickým a mediálním meinstreamem obvykle pokládány za cosi nekalého a zavádějícího, co může napadnout pouze nemocnou a paranoidní mysl. Toto hodnocení však platí jenom pro toho, koho si tak naše milá média předem označí. Je to projevem jejich veliké starosti o to, abychom nepodlehli falešnému vidění světa. Budeme si muset zvyknout na to, že existují konspirace vadné a nežádoucí, které šíří zlotřilé konspirační weby a ty žádoucí a posvěcené, které současnému politickému a mediálnímu meinstreamu vyhovují.

Mediální realita

Mezi tzv. paranoidní konspirační teorie patří představa, že nadnárodní společnosti mají zájem na oslabení národních států v Evropě a snížení jejich odolnosti vůči sociálně-inženýrským projektům. Že tomu tak být nemůže, o tom jsou dnes přesvědčováni všichni studenti humanitních oborů i děti základních škol v hodinách multikulturní výchovy. Pochybovat se moc nevyplatí, neboť úspěšné zakončení studia vyžaduje ty správné odpověďi.

Tu správnou a žádoucí konspiraci představuje příklad z poslední doby: Látku kterou dnes dokáže namíchat průměrný absolvent chemické fakulty s běžně dostupných komponentů v průměrně vybavené laboratoři kdekoli na světě – tu stoprocentně vyrobili a použili specialisté z Ruska a to NA PŘÍMÝ ROZKAZ PUTINA! A než se stačí záležitost vyšetřit je třeba vyhostit ruské diplomaty z Anglie, aby nebylo pochyb, že tomu tak je.

Tato konspirace je všeobecně vítaná a kdo by se nad tím pozastavil, či namítnul, že Vladimír Vladimírovič je všechno možné, jen ne idiot, aby si takto před volbami(a navíc před pořádaným mistrovstvím světa) komplikoval situaci, stává se omlouvačem vraždy a stoupencem Kremlu.

Nic naplat, že Putin nepatří k těm , kterým celá tato záležitost prospívá a svědčí spíše o tom, že ruské tajné služby nemá plně pod kontrolou, jestliže se jejich agenti takto pomstí svému bývalému kolegovi bez ohledu na možné dopady v mezinárodních vztazích. Následné tvrzení z ruské strany, že látka ‚Novičok 4‘ může pocházet z ČR pak vyzní, jako pokus o vtip, ilustrující hodnověrnost původního konspiračního tvrzení.

Pokud se bez ironie podíváme na český vynález SEMTEX v tomto duchu, musela by nás polovina světa obviňovat s teroristických útoků za několik posledních desetiletí. Těžko by však bylo možno tímto způsobem vyvolat novou studenou válku…

Podívejme se na další příklad žádoucí konspirace a její výsledek z poslední doby – vražda slovenského novináře a jeho přítelkyně je automaticky připsána osobám z okolí premiéra a neprodleně směřuje k pádu vlády, což se musí opět stihnout dřív, než by se ukázalo, kdo měl na celé věci největší zájem.

Není to tak dávno, kdy byl ten, kdo poukazoval na propojení politiky a mafiánských struktur označován za paranoidního konspiračního teoretika, který by se měl ze svých bludů léčit a to nejlépe na uzovřeném pavilonu. Když se to však hodí, je situace diametrálně odlišná.

Čestný a rovný chlap (prezident Kiska) hřímá nad zkažeností vládní politiky, premiér Fico podává demisi, bývalý premiér Mikuláš Dzurinda už se těší na předčasné volby a vyzívá opozici, aby nezůstala nečinná.

Neúspěšný kandidát na prezidenta Pavel Fišer je nadšen, kolik lidí na Slovensku vyšlo do ulic, přičemž dodává: „Podobný zápas probíhá i u nás.“ Zároveň podrobí zdrcující kritice současného českého prezidenta a vzápětí apeluje: „My se tu jěště máme co snažit!“

Snaží se však Jakub Patočka, který volá lid do ulic, chce zákaz SPD a českému prezidentovi hrozí trestním postihem.

V této souvislosti nemohu nevzpomenout slova poslance Igora Matoviče, který celý tento slovenský ‚Majdan‘ okomentoval slovy: „ Je to milník, KTERÉHO JSME DOSÁHLI VRAŽDOU Jana Kuciaka a jeho snoubenky.“ Síla, co? Tak blbě se prořeknout, to dokáže opravdu málokdo!

A docela mne mrazí, když si představím, koho bude třeba ještě zastřelit, abychom se tak zbavili i toho našeho nenáviděného ovara Zemana…


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském