Neuvěřitelné! Černí migranti nás brzo úplně vyžerou

Oni tu byli už dříve, ale teprve poslední roky můžeme mluvit o migrační krizi. Přichází k nám trochu atypickou „severní cestou“, mají projevy jiné kultury a ve způsobu shánění obživy se jim našinci nemohou vůbec rovnat. Ten článek se původně jmenoval „Kormoráni na Moráni“. Ono by bylo přesnější, kdybych napsal: kormoráni na Rašínově nábřeží a Náplavce, ale to se nerýmuje. Nicméně už i z této ulice lze sledovat černá torpéda okupující prostor nad Vltavou a zdatně likvidující vltavskou rybí populaci. Nakonec jsem, abych „šel s dobou“, zvolil příměr „migranti“, což je výraz, který se na kormorány hodí naprosto přesně. A černí jsou jak hřích.

Ilustrační snímek

Poměrně komplexní Informace o kormoránu velkém (Phalacrocorax carbo) lze získat třeba na Wikipedii, takže jenom zmíním, že tento kosmopolitní druh veslonohého ptáka u nás byl již dříve, ale ve 20. století šlo spíše o ornitologickou raritu, a proto také byl (a je stále) u nás kormorán velký chráněným druhem. Poslední roky se však karta obrací: tisícová hejna kormoránů zvláště v zimním období plení naše vodní plochy, které by zasluhovaly ochranu více než kormoráni.

Výskyt tohoto ptáka se vyznačuje zajímavou křivkou. Klesá u nás počet hnízdících párů, ale dramaticky rostou počty ptáků zde zimujících, přičemž některé oblasti na Vltavě jsou doslova kormorány zamořeny, což se projevuje nejen úbytkem ryb, ale i výkaly „spálenými“ stromy, na kterých se kormorání shromažďují. Kormorán sežere denně půl kila ryb, což při populaci několika desítek tisíc zimujících ptáků znamená poměrně zásadní zásah do ekosystému a zvláště pak to trápí rybáře.

Kormorán je výborný lovec, jehož způsob lovu neovládá prakticky žádný náš srovnatelně velký pták. Potápí se totiž za potravou do značné hloubky a pod vodou je velice rychlý, takže naše „české ryby“ nemají zvláště v regulovaných tocích velkou šanci mu uniknout. Díky své velikosti loví také ryby, které z hlediska rybolovu mají „míru“, což z něj činí přímého konkurenta rybářů.

Upřímně řečeno je mi docela jedno, jestli nějaký rybářský revír vyloví kormoráni nebo rybáři, ale ten problém přesahuje oblast nářků „tichých bláznů“, že chodí domů od vody s prázdnou. Co se týče vztahu rybářů a kormoránů je ten problém zapeklitý i legislativně. Stát kompenzoval rybářským svazům škody na základě toho, že je způsobil ohrožený druh, jehož stavy nelze korigovat lovem nebo jinými metodami. Když však v roce 2013 kormorán z kategorie „ohrožený druh“ docela logicky vypadl, přestal stát tuto kompenzaci vyplácet.

Aktuální stav je ten, že se „na výjimku povoluje odstřel kormoránů“ a náhrady ve výši desítek milionů korun ročně na obnovení rybích populací se opět vyplácí. Regulace kormoránů ve městech, jako je třeba Praha, je však prakticky nemožná. Těžko si lze představit, že někdo střílí z Náplavky směrem na Smíchov na hejno kormoránů. Na Vltavě jsou přemnoženy i labutě, kachny a rackové, ale v jejich případě to je způsobeno dokrmováním z řad Pražanů a návštěvníků města. Rybožravého kormorána ale lidé nezajímají, a on v tomto smyslu nezajímá je.

Důvody globálního přemnožení kormoránů a jejich expanze z pobřeží do vnitrozemí proti proudu řek jsou obecně asi důsledkem mnohých civilizačních a klimatických jevů, které jako ve většině podobných případů působí komplexně a prakticky neuchopitelně, takže je reálně nemožné řešit příčiny. Klima, stejně jako rybnatost moří a podobné aspekty lze těžko ovlivnit a nezbývá než řešit důsledky tak, aby se udržel určitý únosný stav.

Stejně jako v případě migrace lidí jsou i problémy s migrujícími, expandujícími a přemnožujícími se druhy zvířat problémy nadnárodními, což u ptáků, jako jsou kormoráni, platí dvojnásob, protože žádné přirozené ani lidské hranice, stejně jako stoky kilometrů vzdálenosti nejsou pro ně překážkou. Bohužel cesta od komisí EU, které se tímto zabývají, k reálným celoevropským opatřením je podobně těžkopádná, zdlouhavá a nepružná, stejně jako je to s řešením problémů s migrujícími lidmi.


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském