Exkomunista Rychetský schvaluje cenzuru sociálních sítí. Návrat k totalitě?

V Německu platí od začátku letošního roku zákon, umožňující celoplošnou cenzuru sociálních sítí. A předsedovi našeho Ústavního soudu se něco takového líbí. Včera jsem v Hospodářských novinách narazil na rozhovor s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským (viz odkaz zde).

Rychetský – Bolševický dobytek Ústavního soudu | koláž: Radek Velička

Pan Rychetský v něm odpovídal například na otázky, týkající se české ústavy, politické kultury či jeho vztahů s prezidentem Milošem Zemanem. Nejvíce mě však zaujala pasáž, ve které se předseda Ústavního soudu vyjadřoval k sociálním sítím a jejich „neobyčejně zhoubnému“ působení na současnou společnost.

Pavel Rychetský v rozhovoru například doslovně prohlásil: „Sociální sítě jsou patologická oblast, která získává dominanci nad normální civilizovanou komunikací, ať už mezi jednotlivci, nebo mezi partnery na politické scéně. Jsem šokován, že i zahraniční politika na nejvyšší úrovni, myslím třeba Donalda Trumpa, se odehrává na Twitteru.“ Já jsem byl naopak šokován jeho následným výrokem: „Pro mě bylo příjemné překvapení, že Spolková republika přijala zákon, který umožňuje bezprostřední cenzuru a zásahy do obsahu sociálních sítí.“

Jak je většině čtenářů nejspíš známo, v Německu skutečně od začátku letošního roku platí zákon, který umožňuje trestně stíhat občany za hanlivé výroky, napsané na sociálních sítí. A také jejich provozovatelům udělovat vysoké pokuty, pokud závadné příspěvky (čímž jsou myšleny nejenom hanlivé výroky, ale i pomluvy) nesmažou. Výše takové pokuty může dosáhnou až 50 milionů eur.

Co se týká mě, nejsem žádným nadšeným příznivcem sociálních sítí. Mám účet pouze na Facebooku, který jsem si před několika lety zřídil víceméně jen ze zvědavosti, abych jako učitel informačních technologií zjistil, jak tento moderní komunikační prostředek funguje. Čas od času na Facebook sice nahlédnu, ale i tak na něm trávím času jen velmi málo. Hlavně nechápu ty, kteří mají potřebu psát pravidelně svým virtuálním přátelům na síti i to, co dnes měli na oběd či k večeři. Na druhou stranu ale samozřejmě uznávám, že na komunikaci s přáteli, kteří bydlí daleko od vás, nebo na navazování nejrůznějších kontaktů je Facebook jistě věc užitečná.

Jsem však přesvědčen, že je zcela špatně, pokud někdo usiluje o celoplošnou cenzuru sociálních sítí. Je jasné, že když jejich provozovatelům budou hrozit velké pokuty, tak budou pro jistotu mazat téměř vše, co někdo nahlásí, tedy i příspěvky prakticky nezávadné. Časem tak může na sítích zcela vymizet i politická satira či sdílení „politicky nekorektních“ vtipů. Samozřejmě, že problémem dnešní doby je velké šíření dezinformačních zpráv, k čemuž se sociální sítě optimálně hodí. Ale pochybuji o tom, že by se jakoukoliv cenzurou dalo tomuhle úplně zabránit. Když to totiž nepůjde přes Facebook či přes Twitter, jejich šiřitelé si zcela jistě najdou jiné cesty.

Pan Rychtetský v rozhovoru pro Hospodářské noviny v souvislosti se zákonem, umožňující cenzuru sociálních sítí v Německu, řekl: „U nás evidentně není šance, aby byl takový zákon přijat.“ Já na tato slova říkám: bohudík, že jsme si u nás zachovali aspoň trochu zdravého rozumu…


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském