Okradené děti vlastními rodiči nemají na obědy

loading...

České děti nemají nemají na obědy ve školních jídelnách, burcují národ neziskovky a po nich obdobně blábolí i média v honbě za senzací. Když okradete dítě, dav vás zlynčuje, když to udělá jeho vlastní matka, všichni jí litují.

Děti u oběda
Reprodukovaná fotografie z havloidní veřejnoprávní žumpy plné sraček – ČT

Zatímco otec rodiny se dnes stal synonymem toho, který je za všechno odpovědný a rozvedený otec je tím, který za všechno může, matka samoživitelka se stala symbolem hrdiny mučedníka. Stačí, aby si na barovém štokrleti odhodila nalakovanými nehtíky naondulované kadeře z límce kožené bundy a temně pronesla do ticha, že kvůli malému dítěti má tak strašně málo času na vlastní život, a všichni okolo zúčastněně přizvukují. A když ještě k tomu mezi hlty Margarity hodí do placu sdělení, že její dítě nemá na obědy, rozpláčou se i dřevorubci vzadu u hracích beden.

České děti nemají zhusta na obědy, vyřvávají aktivisté srdcebolna a pořádají potravinové sbírky, petice na ministerstvo sociálních věcí a rozšiřují svůj zbytnělý aparát o známé, známé těch známých, mobily, PC, kanceláře a auta. A proč by ne, když narazili na další zlatonosný klajm v divoké zemi nikoho. Onen výkřik zní opravdu varovně, ale já se s ním nespokojím a položím si rovnou otázku, která se sama nabízí: a jak to že nemají, cožpak u nás neexistuje sociální záchranná síť právě pro tyto případy?

Sociální sítě mají chapadla mafie

A nemyslím to vůbec ve zlém, nýbrž naopak. Máme nejpropracovanější a nejúčinnější sociální síť v Evropě a možná i ve světě ve smyslu zastavení sociálních pádů. Takto jsme byli i v rámci EU několikrát vyhodnoceni. Pro toho, kdo má alespoň hmatatelnou snahu, je prakticky nemožné živořit na ulici hlady. Máme několikastupňový sociální systém a to jak na štok, tak i naštorc. Dávky se nám různě prolínají, stupňují a navazují na sebe. Kde není nárok na dávku v jedné věci, ve druhé už ano. A tak se ptám, jak to, že se této všudypřítomné pavučině vyhýbají zrovna ti nejpotřebnější, a to děti školou povinné? Odpověď je jednoduchá: nevyhýbají. Peníze na jídlo jim statečně prožerou jejich rodiče.

Nahý jako prst a taky tak potřebný

Když si seřadím základní lidské potřeby toho nejubožejšího, nemajetného človíčka, vyjdou mi tyto základní: mít kde bydlet, být dostatečně oblečen, nehladovět. A když to propojím s naším sociálním systémem, tak: oblečení není problém, za stovku-dvě se dnes každý může oháknout v sekáči podle poslední anglické módy, pro lidi v hmotné nouzi jsou zde sklady armády spásy, kde si mezi regály můžete volně vybírat zdarma vyprané a vyžehlené ošacení přímo na míru jako v butiku (tohle opravdu funguje a málokdo to ví. Matky samoživitelky to znají). Příspěvky a doplatky na bydlení pro lidi v hmotné nouzi vám prakticky pokryjí minimálně 90% veškerých nákladů jakéhokoliv rozumného bydlení. Tedy posledním zádrhelem zůstává jídlo. Za kolik je schopný se přiměřeně nasytit člověk na dně, prosící ostatní spoluobčany o pomoc? Když si uvařím hrnec buřtguláše a k němu dám štryclu chleba, mám to na tři dny a do stovky se v pohodě vlezu. Když si koupím bochník, náhražku másla, paklík čaje anebo žitnýho kafe, k tomu půl kila cukru a třeba i sklenici marmelády, mám za druhou stovku snídaně i večeře na čtyři dny. Jistě, není to žádný Alcron, ale jsem v životní nouzi. V jiných zemích je tohle bingo i pro pracujícího. Za 1500kč měsíčně i s obědy v závodce a žiju si jako král Bezzemek. Že by tedy ty rodiny s dětmi neměli ani na tohle? Blbost!

loading...

Sytý hladovému nevěří a má k tomu mnohdy dobrý důvod

Jako nejčastější oběti hladu jsou zmiňovány děti matek samoživitelek, tedy našich národních mučednic. V dnešní době informačních dálnic v podobě internetu není problém prokousat se kam libo. Zahrál jsem si tedy na jednu takovou a zadával do všech možných kalkulaček různé modely životního zoufalství a chtěl jsem je přinutit, aby mi po zaplacení všeho nezbytného nezbylo na jídlo ani oněch 1500kč na hlavu, protože oběd ve školní jídelně stojí běžně 400-500kč. Marně. Všechny se bránily s vynalézavostí Tigrana Petrosjana, legendárního šachisty obranáře a mistra světa v této důmyslné hře v letech 1963-1969.

Model č.1: matka samoživitelka, dvě děti 5+8 let, bez jakýchkoliv vlastních příjmů, soudem stanovené alimenty 3000kč, byt 8000kč nájem, 1500kč elektřina, 125kč platba za odpady, 75kč platba za úklid v domě. Bere 4143kč příspěvek na živobytí + 1110kč přídavky + 7255kč příspěvek na bydlení + 1482kč doplatek na bydlení = 13990kč + 3000kč alimenty. I kdyby jí alimenty nechodily, zbývá jí po zaplacení všeho 4290kč na jídlo, což je 1430kč na osobu včetně dvou malých dětí. Tady jsem se poprvé a naposledy dostal pod oněch 1500kč na osobu. Extrémní případ, kdy bývalý nepustí ani vorla. Ovšem v takovém případě má matka zase nárok na jednorázový příspěvek v nouzi, který bývá minimálně přes 2000kč a výpadek ročně pokryje. Navíc pokud by se domluvila s bývalým na snížení alimentů, ten by jí dával aspoň něco a navíc by jí vzrostla socdávka na živobytí téměř o částku poníženou v alimentech. Je nebetyčná hloupost ženských u rozvodu, které si myslí, že nehoráznými alimenty bývalého vykostí. Vykostí tak leda samy sebe, protože on na to mít nebude a jim zase nevznikne nárok na socdávku.

Model č.2: jedno dítě do 6 let, alimenty 2000kč, stejný byt. Bere 3130kč + 500kč + 5619kč + 5601kč = 14850kč, po odečtení bydlení 5150kč. Pokud dítě bude školák, vzrostou mírně přídavky, výsledná částka zhruba stejná.

Kdo nepracuje, ať nejí

Neziskovky mimo matek samoživitelek uvádějí jako další ohrožené skupiny sociálně vyloučené a lidi s příjmovou chudobou. Jak mi označení, že jsem sociálně vyloučený, ukousne z mého oběda jsem nepochopil, ale je jasné, že i tito pobírají stejné socdávky podle stejného scénáře. A mnohdy i něco navíc, protože všichni jsme si sice rovni, ale jen někteří a jen někde jsou si trochu rovnější. Takže nám zbývají jen ti o trochu pracovitější, kteří jsou biti právě proto, že jsou snaživější. Pojďme na ně:

Matka, 2 děti 6+8 let, částečný úvazek 7000kč, alimenty 2000kč. Bere 7000kč + 1110kč +1413kč + 6244 + 1323kč = 17090kč, po zaplacení bydlení zbývá 7390kč a to zase nepočítám alimenty.

A což, kdyby jí zlý lichvář napálil bydlení, řeknete si. Třeba na 10 000kč, elektřina 1500kč, odpady a vše okolo 200kč, 1 dítě, 2000kč alimentů, jinak bez příjmu. Potom by brala 14850kč, bez bydlení a alimentů to dělá 3150kč na ni a malého mrňouska na jídlo.

loading...

Berou minimální hrubou mzdu, namítne kdosi. Potom je jejich čistý příjem jen z výplaty (+další socdávky) se dvěma dětmi tento:

12500kč = 13508kč

13500kč = 14250kč

14000kč = 14590kč atd. (cifry mohou haprovat o desetikoruny podle použité kalkulačky). Ptáte se, jak je možné, že je čistá mzda vyšší než hrubá? Inu sleva na poplatníka a na děti, se to jmenuje. Je to daň záporná, tedy na ni máte nárok i když vaše daně nedosahují její hodnoty. Tedy stát platí daně vám, laicky řečeno. Alespoň nějakou daň prakticky se dvěma dětmi začínáte platit až někde po 16 000kč hrubého. Tak proto. Ach ano, ještě tu máme i jiné slevy na dani, třeba školkovné si můžete uplatnit ve výši 12200kč na jedno a dvojnásobek na dvě děti ročně. Jinak ty socdávky pozvolna klesají s nárůstem příjmu a ta čísla na jídlo a na hlavu zůstávají víceméně stejná, lépe řečeno, nikdy neklesnou pod onu magickou hranici 1500kč hlava/měsíc.

Zato že nic nemám chci bonus

Jistě jste četli spoustu článků o matkách samoživitelkách a jejich tristním osudu. Jistě jste v nich také četli mnoho čísel dokládajících jejich hrdinný boj se životem. Jako např. po zaplacení všeho jí zbývá 800kč na měsíc, nebo má jen 1200kč na jídlo. Ale nikdy, a to si zapamatujte, nikdy se v takovém článku neobjeví jasně a uceleně vypsané náklady versus příjmy. Ono by se totiž v těch nákladech začaly objevovat různé pošetilosti, jako je návštěva zábavního centra, nová halenka k těm novým botám a třeba i nový Ipod, když ho mají všichni ve třídě. Neříkám, že tito lidé mají žít jako v kriminále. Ale ať potom všem nežalují, že hladoví. Protože jídlo, a ausgerechnet pro dítě, by mělo stát na prvním místě. I když zase chápu, že sbírku na novou TV pro vás těžko asi zorganizuje. Ta doba si ještě na své prosazení lidskoprávními aktivisty bude muset nějaký rok počkat.

Závěrem: a na co že tedy mají matky samoživitelky ještě další nároky? Třeba na onu mimořádnou dávku (jednou ročně), hrazené školné v MŠ, v družině, uměleckých školách, či zproštění od koncesionářských poplatků. Ale ono by se toho našlo víc.

loading...

Ne, děti opravdu nemají nouzi ve školních jídelnách. Mají pouze nouzi o charakterní rodiče!


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském
loading...