Přivandrovalí mu-slimáci dělají ze Švédska rozvojovou zemi třetího světa

Propad kvality života, pouliční gangy, násilí, strach obyvatelstva, smutný výsledek selhání integrační politiky kdysi vzorové země severu.

Přivandrovalý dobytek pálí švédskou vlajku

Podle hodnocení OSN (ZDE) se Švédsko do roku 2030 propadne na úroveň zemí Třetího světa. Hlavní důvod spočívá podle OSN v poklesu úrovně kvality života. Zmiňovaná studie se zabývá vývojem zdraví, vzdělání a příjmu obyvatelstva zkoumané země a vypracovává takzvaný index HDI (human developement index). Zatímco bylo Švédsko do roku 2010 na 15. místě na světě, sklouzne do roku 2030 na místo 45. Stále větší část obyvatelstva žije na sociálních dávkách, kvalita školní výuky klesá. Podle citované zprávy předběhnou Švédsko v žebříčku zemí světa do roku 2030 státy jako je Kuba, Mexiko nebo Bulharsko. Švédská levicová vláda se rozhodla přijímat do země migranty z nejchudších částí světa a řada médií se domnívá, že tento úpadek je způsoben právě tímto přílivem. „Když importujete Třetí svět, máte v zemi Třetí svět,“ píše portál Speisa (ZDE).

Švédsko, které přijalo v roce 2015 hned po Německu největší počet uprchlíků v přepočtu na hlavu, má nyní těžké problémy s integrací. K dříve neznámému fenoménu se přidal výskyt pouličních gangů, díky nimž násilí v ulicích eskaluje. Za rok 2017 došlo ve švédských ulicích ke 320 přestřelkám, při nichž přišlo o život 43 lidí a 140 bylo zraněno. Celkově je to nárůst oproti letům 2015 a 2016, kdy zahynulo při přestřelkách v ulicích 28 lidí. I letos nenastal klid a do 14. ledna zahynuli při 5 přestřelkách 4 lidi. Většina těchto činů se děje v takzvaných „citlivých oblastech“, kterých je ve Švédsku 61 a patří k nim Rinkeby, Husby a Tensta ve Stockholmu nebo Rosengård v Malmö (všechny mají podíl cizího obyvatelstva více než 90 %). Gangy používají zvyšující se měrou ruční granáty. V roce 2016 došlo podle údajů švédské policie k 52 útokům ručním granátem, 17. ledna 2018 explodoval granát před policejní stanicí v Malmö. Cílem útoků není jen policie v Malmö; v říjnu a listopadu 2017 explodovaly bomby i před policejní stanicí v Helsingborgu a Uppsale.

V polovině prosince loňského roku došlo v Malmö ke skupinovému znásilnění 17leté dívky. Po brutálním činu ji pachatelé zapálili. Předtím v listopadu došlo k dalším skupinovým znásilněním v Södervärnu a Segevångu. Po hrůzných činech se shromáždili stovky lidí na ulicích a protestovali proti nečinnosti policie. Někteří občané se dokonce rozhodli hlídkovat na ulicích, abych spoluobčany ochránili před násilím. Podle statistik se asi 30 procent švédských žen cítí v zemi nejistě a večer se bojí vycházet z domu. Ministerský předseda Löfven v interview (ZDE) reagoval na fenomén násilí tak, že nasazení armády pro něho není sice prvním řešením, ale v případě nutnosti jej nevylučuje.

Švédská vláda zadala ombudsmanovi vypracovat studii, aby zjistila míru rizikového potenciálu islamistické radikalizace mládeže. Z výsledků studie vyplývá, že k nestabilitě mládeže silnou měrou přispívá násilná výchova, chybějící identita a perspektiva. „Švédsko si musí uvědomit, že tyto děti vyrůstají se střílením, házením kamenů, obchodem s drogami, pouličními gangy,“ řekla serveru The Local zástupkyně ombudsmana Anna Karin Hildingson Boqvist. To, že mladí lidé jsou součástí kriminálních gangů, je výsledkem selhání integrační politiky posledních dvaceti let, říká se ve zprávě ombudsmana.

O bouřlivé diskuse veřejnosti se postaral také kostel sv. Michala v jihošvédském městečku Växjö, kde již celá léta nesmějí zvonit na místní zvonici. Pastor kostela, Ingvar Fogelqvist, vysvětlil, že zvonění bylo městem zakázáno v 90. i v nultých letech. Zato policie povolila ve městečku volání muezzina, pokud ovšem nepřekročí určitou úroveň hlasitosti a bude trvat nejdéle čtyři minuty. Jelikož ve Švédsku se konají v září volby, rozpoutala se vášnivá debata o zvonění i mezi politiky. Sociálně-demokratický premiér Löfven prohlásil, že švédská společnost spočívá na náboženské toleranci a povolení muezzina je krok správným směrem, zatímco konzervativní radní Anna Tenje ve Växjö je toho názoru, že takové rozhodnutí společnost spíše rozděluje.


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském