Bilderberg a papež

Bilderberg opět tady: Překročen další Rubikon. Co bude Františkův kardinál vykládat globalistům? Bible a nauka jsou dávno passé. Papeži se hroutí image dobráka. Jak dlouho se ještě budou Jemu vysmívat?

Michal Semín | Foto: Ivana Haslingerová (Fragmenty)

Rok se s rokem sešel a je tu další slet členů a hostů skupiny Bilderberg. Na konto této globální vládu vyhlížející vypečené partičky aktivních i vysloužilých politiků, průmyslníků a finančníků, akademiků, vojenských odborníků a tvůrců veřejného mínění z předních mediálních koncernů se sneslo – i autorem těchto řádků – již nemálo veřejné kritiky. Není proto třeba obšírněji objasňovat, že smyslem těchto setkání není obrana křesťanské víry, občanských svobod či suverenity národních států, ale pravý opak.

Od prvního setkání v roce 1954 nešlo o nic jiného, než o konspiraci amerických a západoevropských elit pro vytvoření a trvalé udržování spojenectví mezi perspektivně sjednocenou Evropou a USA a jejich podřízení transatlantickému „deep state“.

Letošní seance v italském Turínu začíná dnes a končí v neděli. Na oficiálním seznamu účastníků jsou staré známé firmy, jednoho „novičoka“ však mezi nimi najdeme. A už jen jeho účast je dostatečným důvodem pro to, abychom letošnímu Bilderbergu věnovali pozornost. Na téma „nárůst populismu“ vystoupí v diskusi římskokatolický kardinál Pietro Parolin.

Není to ledasjaký nositel kardinálské hodnosti: Jako státní sekretář – tedy vatikánský ministr zahraničí – je jedním z nejbližších spolupracovníků papeže Františka. Jak známo, František je odpůrce euroskeptické a antiimigrační Ligy, která po neúspěšném pokusu Trojky (MMF, ECB a EK) a Merkelové s Macronem o politický převrat v Itálii, nakonec sestavuje vládu, z níž jsou v eurocentrále na prášky.

Je tedy zřejmé, jakou optikou bude kardinál Parolin „populismus“ hodnotit. V italských médiích se spekuluje o tom, zda na setkání elitářů vystoupí s vlastním projevem, či zda jen přečte Františkovo poselství. Ať tak či onak, jedno je jisté – fasáda pontifikátu, stranícího lidem chudým a znevýhodněným procesy globalizace, se začíná povážlivě rozpadat. Františkovo „píár“, stylizujícího papeže do osoby skromné, pokorné a velkodušné, je již delší dobu v nápadné kolizi s řadou jeho postojů, kroků a aktivit.

Pod papežovou záštitou se na půdě Svatého stolce konají mezinárodní konference, kde většina pozvaných řečníků zastává politiku globálního vládnutí i oteplování, případně populační kontroly. Ve všech případech jde o pozice, odporující víře či zdravému rozumu, o to větší podporu mají na fórech, jakým je i skupina Bilderberg.

Nebo se snad pan kardinál rozhodl k účasti na potlachu „ředitelů zeměkoule“ proto, aby jim kázal o tom, že budova, jíž staví, má základy na písku? Že jedinou plnohodnotnou zárukou pokoje a spravedlnosti ve světě je Král králů, Ježíš Kristus? Stěží. Popřel by tím pokoncilní ideologii všelidového bratrství, ztělesněnou relativizujícím mezináboženským dialogem a to od Františkova legáta opravdu očekávat nelze. Byl to ostatně kardinál Parolin, kdo po vydání exhortace Amoris laetitia, odporující tradiční nauce o nerozlučitelnosti manželství, hovořil o „změně paradigmatu“. To původní „paradigma“, obsažené v Písmu svatém, ústní tradici a nauce Církve, je passé.

Účastí knížete Církve na rokování zesvětštělých globalistů byl překročen další Rubikon. Kolik takových přešlapů ještě bude, než přijde Ten, jemuž se tak bezuzdně vysmívají?


Zdroj.