Jak dlouho se nechá bílý černým vydírat?

Zajímalo by mě, jak dlouho se nechá bílá a vyspělejší část světa vydírat tou méně schopnější a „tmavší“. Itálie i Malta konečně řekly dost a místo poděkování za to dostaly od OSN, EU a další takových bizarních organizací vynadáno.

Josef Provazník | foto: archív autora

Obvyklé cituplné kecy o humanitární pomoci, solidaritě a evropských hodnotách. Přitom ty lidi nikdo nenutil vstupovat na palubu lodi. Pokud jsou svéprávní, tak museli počítat s tím, že cesta do Evropy na lodi pašeráků není procházka růžovým sadem.

Přesto mezi těmi 629 plaváčky je i sedm těhotných žen. V Evropě se těhotné ženské skoro pomalu bojí vyjet na hodinovou cestu busem a „chudinky“ Afričanky si to s pupkem klidně štrádují přes Středozemní moře v nějaké skořápce.

Jde o obyčejné citové vydírání a snahu dojmout (ze strany těch migrantů a samo neziskovkářů). Ti lidé jsou nezodpovědní, nesoudní a v neposlední řadě pěkně vyčůraní. Vědí, že v bílém světě vládne humanitární pokrytectví a vždycky se tam najde nějaký tydýt, který se nechá dojmout.

Teď třeba španělský premiér, který za přijetí těch migrantů patrně získá Nobelovu cenu míru. Nechat se citově vydírat od každého afrického vošousta ale není známkou lidskosti, ale známkou psychické lability.

loading...

A tihle psychicky labilní jedinci (či spíš pokrytci ovládáni ideologií politické korektnosti a multikulti) z EU, OSN a národních vlád chtějí řídit naše životy. Pche…

Čtěte dále:

loading...