Němci vyháněli Čechy z jejich domovů! Že se tak málo mluví o vysídlení Benešovska a Sedlčanska?

Že se nacističtí Němci k Čechům za 2. světové války chovali hůř než k hadru, je všeobecně známo. Ale o mnoho hrůznostech se dodnes málo mluví. O jednom z největších jejich zločinu jsem se dozvěděl jen, když jsem se vydal na výlet.

Libor Čermák

Poprvé tomu bylo v roce 2010. Vydal jsem se na výlet „Za trampy na pravém břehu Svatojánských proudů„, abych se vydal po trampských osadách u Vltavy a zmapoval jejich historii. Cestou jsem došel i do trampské osady „Proudy“, která se spojila s osadou „20. míle“. Když jsem se zabýval historií těchto trampských osad, zjistil sem, cituji z mého článku: „během 2. světové války bylo toto území zabráno jako vojenský výcvikový prostor, čímž byly i zbylé chaty značně poničeny (Zdroj.). Ano, o Hradíštku, které se nalézá nad soutokem Vltavy a Sázavy, jsem něco věděl. A to hlavně díky pánům Mužíkovi a Gaenselovi, kteří zde se zde snaží nalézt tzv, Štěchovický poklad po německé armádě.

Co jsem ale vůbec netušil, že tonto prostor byl mnohem větší. To jsem zjistil až letos během mého dalšího výletu, a to „Beltainový výlet ze Sedlčan na keltské oppidum„. Jak jsem procházel vesnicemi na Sedlčansku, zjistil jsem, že kvůli tomuto prostoru, jenž se oficiálně nazýval „Výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku“, muselo být vysídleno 70 obcí, 180 osad a celkem 30 tisíc lidí! Ti všichni museli opustit své domovy a mejetky, neboť zde v letech 1942-44 vznikl onen výcvikový prostor o rozloze 441 kilometrů čtverečních. Zaujímal prostor mezi Vltavou, Sázavou a Konopišťským potokem.

Takže tento prostor neovlivnil život jen trampům v trampských osadách. Jen připomenu mimo jiné: Vltava na pravém břehu (Bílé skály, Proudy, 20. míle, Slavia, viz Za trampy na pravém břehu Svatojánských proudů), Sázava na jižním břehu (Rychlá řeka, Kadjak, Ajax, Úsvit, Údolí ticha, Staří kamarádi viz „Zlatým kaňonem kolem Zlaté řeky„), Konopišťský potok (Měsíční údolí „Trampská cesta Měsíčním údolím„. Trampíci, ti sem jezdili sice jen na tramp, ale také je to ovlivnilo. Ale ještě horší to samozřejmě bylo u obyvatel oněch obcí, kteří tam bydleli a museli své majetky dát k dispozici SS.

O to hrůznější byl úmysl esesáků a nacistů, co chtěli s těmito 441 kilometry čtverečními dělat. Mělo zde vzniknout německé osídlení uprostřed českého. Až by bylo toto osídlení vytvořeno, mělo ve druhé fázi vzniknout souvislé německé osídlení od Plzně k Jihlavě. A tak dále, a tak dále, dokud by nenastalo tzv. „konečné řešení české otázky“, které mělo trvat cca tři sta let. To zahrnovalo i takové věci jako poněmčování, hromadné popravy či naše přesídlení k Severnímu ledovému oceánu někam na Sibiř. Alespoň tak si to představoval zastupující protektor R. Heydrich. Zvláštní je, že i o těchto věcech se málo mluví.

Naštěstí nic takového nenastalo, hitlerovské Německo prohrálo 2. světovou válku a naši lidé se v roce 1945 mohli vrátit i do vysídlených domovů na Benešovsku, Neveklovsku a Sedlčansku. A trampové do svých osad. Ale myslím si, že by bylo dobré si takovéto součásti 2. světové války připomínat častěji, aby lidi nezapomněli.


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském