Jsou v kabale odkazy na multidimenzionální prostor?

loading...

Kabala je druh židovské mystiky, vzniklý již ve strarozákonní době. Budete se ale možná divit, ale nalezl jsem v ní minimálně dva odkazy na možný multidimenzionální prostor a paralelní světy. Nevěříte?

Libor Čermák

Předpokládám, že většina českých lidí zná legendární film Jana Wericha „Císařův pekař“. A teď myslím konkrétně scénu, jak tam magistr Edward Kelley vyrábí umělou dívku Sirael. Přitom se dovolává i jakýchsi příslušníků kabalistických světů. Jeden se například jmenuje svět „Aciluth“. Má to být nejvyšší duchovní svět a jakýsi odraz Boha. A další tři světy mají zas být odrazem tohoto výše zmíněného světa. Například ve světě Briah mají žít sefírové a archandělé. Ve světě Jesirah mají žít andělé a cherubíni. Svět Assiah je zas nejnižším světem materiálním.

Co to asi bude tyto světy: Aciluth, Briah, Jesirah a Assiah? V našem vesmíru se z nějvětší pravděpodobností nenalézají. Jsou to trošku jiné světy, než planety, jak je známe z našeho vesmíru. Jsou to světy jakýchsi vyších bytostí. A nejlepším přirovnámím se mi zdá, že to jsou jakési naše „paralelní světy“, či lépe řečeno i „paralelní vesmíry“.

Ale pojďme se na to podívat dále. Co to například může znamenat to, že jednotlivé světy jsou odrazem světa „Aciluth“? Možná se budete divit, ale něco podobného jsem už před časem psal v souvislosti s multidimensionálním prostorem. Podle teorií Alberta Einsteina se v okolí každého hmotného tělesa ve vesmíru zakřivuje časoprostor. Podle mého názoru zas, pokud existují paralelní světy někde ve čtvrté dimenzi, tak by se toto zakřivení mělo zákonitě otisknout i do těch sousedních paralelních vesmírech, a tím pádem se tam to zakřivení též přenést. V tomto zakřivení by se tam pak usazovala hmota a tedy o tělesa podobná jako v sousedním prostoru. Podrobněji jsem se tím zabýval v článku „Jsou paralelní vesmíry navzájem svoje kopie?„, kde se touto hypotézou zabývám. Potvrzuje snad kabala mojí hypotézu?

Jenomže to není jediná souvislost, kterou jsem nalezl v kabale

ve spojitosti s mými hypotézami o multirozměrném prostoru. Našel jsem v ní sousvislost i se čtyřrozměrnou kostkou. A víte kde? V tzv. kabalistickém stromě života. Tento kabalistický obrazec zobrazuje jakési životní cesty. Skládá se z deseti hlavních bodů a dvaceti dvěma jejich spojnicemi. Dohromady tedy 32 cest. Je to číslo opravdu náhodné? Pokud bychom si totiž představili čtyřrozměrnou kostku, zjistíme totiž že se skládá z 32 hran! Tedy i jakých si 32 cest čtyřrozměrným prostorem po čtyřrozměrné krychli.

Pokud si neumíte takovou kostku předstvit, v krátkosti popíšu, jak zjistit, jak vypadá. Úsečka jsou dva body spojené linií. Čtverec jsou dvě úsečky spojené rovnoběžnými linkami. Krychle jsou dva čtverce spojené rovnoběřnými linkami z každého vrcholu čtverců. A čtyřrozměrná krychle by zas byly dvě krychle, jejíž příslušné vrcholy jsou spojeny rovnoběřnými linkami. Takže jestli dobře počítám, tak dvě krychle jsou dvakrát dvanáct hran, což je dvacet čtyři. Plus osm spojnic (podle vrcholů) se rovná 32.

Pokud stále nechápete, můžete si počet těchto částí spočítat i z pomocí mého vzorce (viz „Existují i jiné světy či vesmíry?„) na výpočet počtu k-rozměrných částí n-rozměrné krychle, viz vpravo. Hrana je jednorozměrná část, tak za „k „dosadíme jedničku. A protože vyšetřujeme čtyřrozměrnou krychli, tak za „n“ dosadíme čtyřku. Čitatel: Dvě na čtvrtou krát čtyři faktoriál se rovná 384. Jmenovatel: čtyři minus jedna jsou tři. Tři faktoriál krát dvě na jednu krát jedna faktoriál se rovná 12. A tři sta osmdestát čtyři děleno dvanácti je 32. Tedy čtyřrozměrná krychle musí mít 32 hran.

Takže právě z těchto výše uvedených skutečností se domnívám, že v této pradávné židovské mystice, která vznikla až několik staletí před naším letopočtem (a dokonce dříve, než žil otec matematiky Pythagoras), jsou nám možná zanechány skryté informace o multirozměrném prostoru. Ve starověkých vědách se toho nejspíš skrývá víc, než si vůbec umíme představit.


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském
loading...