Co když starověcí bohové pocházeli od Scholzovy hvězdy?

Slyšeli jste už o Scholzově hvězdě? Ta před 70 000 lety proletěla kolem Slunce jen ve vzdálenosti 0,6 světelného roku od nás. A to není zrovna tak dávno. A ani daleko. Co když zrovna od ní k nám tenkrát přiletěli ti dávní bohové?

Mimozemšťan

Scholzově hvězdě se přezdívá „hvězda neandrtálců“. To, protože před těmi sedmdesáti tisíci lety na naší planetě dominovali právě neandrtálci. Naši přímí předkové nikoliv, ale o tom za chvíli. V té době tento červený trpaslík, jehož souputníkem je i hnědý trpaslík, k nám byl nejblíže. A to na těch cca půl světelného roku. To znamená, že hvězda prolétla i Oortovým mračnem komet. Dnes je od nás už mnohem dál. Cca 20 světelných let v souhvězdí Jednorožce. (https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-technika-vesmir/23484/hvezda-neandrtalcu-setkani-pred-70-tisici-lety.html).

Mimochodem, před těmi 70ti tisíci lety, to nebyla doba jen tak obyčejná. V této době také došlo k erupci supervulkánu Toba, došlo ke glaciálnímu ochlazení klimatu a též populace přímých předků dnešních lidí čítala pouze 2000 jedinců. Čímž se dostala až na pokraj vyhynutí. (viz https://www.denik.cz/ze_sveta/veda_lide_pralide_usa_dna_20080425.html). Nemohl je tak tenkrát někdo od toho případného vyhynutí zachránit?

Také mne však napadá jedna věc. Skeptikové při představě přítomnosti mimozemšťanů na Zemi často argumentují obrovskými mezihvězdnými vzdálenostmi. Ale půl světelného roku není zas tak moc daleko! Vždyť jen taková Proxima Centauri (naše nejbližší hvězda) je od nás přes 4 světelné roky daleko. A tak, co když právě od Scholzovy hvězdy k nám tenkrát přiletěli nějací mimozemšťani, ti oni dávní bohové? Ale možná nejen z ní. Astronomové předpokládají, že v posledních dvou milionech letech se k nám podobně přiblížilo dohromady cca 9 hvězd. (viz http://www.zahadyazajimavosti.cz/index.php/2015/04/16/svitila-na-zemi-dve-slunce/). A pokud by i tamní astronauté k nám přiletěli, nemohli zde i oni nějak působit? A pro tehdejší primitivní obyvatelstvo si tak zahrát na bohy? Určitě by to bylo možné.

A dokonce dnes už víme i to, že to nebyla hvězda ani poslední. Jednou z dalších hvězd, která se k nám má v budoucnu přiblížit je oranžový trpaslík Gliese 710. Ta vůči nám za 1,4 milionů let bude ve vzdálenosti dokonce 0,21 světelných let (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Gliese_710). Přiletí k nám od ní někdo?

Anebo mne napadá jiná věc. Co když už tehdy bude naše pozemská civilizace na takové úrovni, že takovéto mezihvězdné lety budeme podnikat právě my? Až se k takovéto nějaké hvězdě vydáme my, a tam narazíme na civilizaci v době kamenné. Za koho nás asi budou považovat tamější bytosti? Ti, co k nim od nás přiletí, budou oproti nim umět létat, budou mít s sebou spoustu jídla a budou umět i další věci, o kterých se tamějším primitivům nebude ani znát. A tak nás určitě budou považovat za své bohy. Jenom doufám, že to náboženství, které jim možná takto i předáme, bude něco na bázi lásky k bližnímu. A ne, že ty naše potomky napadne je naočkovávat do takových věcí, jako je nadřazení jejich náboženství nad jinými, tak, jako se to někomu takovému podobnému podařilo v 7. století našeho letopočtu na Blízkém východě. To bych se nad těmi našimi budoucími astronauty fakt musel z morálních důvodů stydět.


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském