Kádrováci opět v akci

loading...

Jsou roky, kdy houby rostou jako vzteklé. A pak také roky, kdy rostou kádrováci. Možná že jim vyhovuje spíš sucho, protože letos se rojí jako všežravé kobylky. Už si podali Karla Sýse, nedávno Jiřího Žáčka a teď zase Karla Gotta.
Ale kde se vlastně berou? Z jakého podhoubí či z jakých bažin se vynořují?

Jaroslav Čejka | foto: archív autora

U literárních kritiků je to více méně jasné. Z někdejších Husákových dětí a pozdějších Havlových pohrobků, které často (i když ne vždy) školil sekerník Milan Jungmann, někdejší knihovník protektorátního ministerstva informací oberkolaboranta Emanuela Moravce a v 50. letech ředitel Národní knihovny i spoluautor zlopověstného Nástinu české literatury, kterým mé generaci vymývali hlavy ve školách, dorostla kádrovácká generace par excellence. Ale u spisovatelů mě to přece jen překvapuje.

Autoři a signatáři odporně kádrováckého protestu proti Gottově vystoupení v Lipsku si česky řečečno nadělali do bot. Jednak se ukázalo, že šli s kanónem ani ne na vrabce, natožpak na slavíka (pořadatelé totiž s Gottem sice jednali, ale nedohodli se), jednak se tím u mnohých čtenářů dost znemožnili. Měli to třeba David Zábranský, Bianca Bellová či Adam Borzić zapotřebí? To spisovatelé jsou. Ale Pavel Mandys žádný spisovatel není, jen kritik a výhybkář českého literárního provozu, a Petra Hůlová, která napsala opravdu dobrou knížku Paměť mojí babičce, těmi dalšími (jako třeba Umělohmotným třípokojem) literárně dost zklamala. A občansky pak selhala na sjezdu Aspiku (jak české smějící se bestie přezdívají Asociaci spisovatelů kvůli konformismu mnohých jejích členů), kde plédovala především za vyšší honoráře. V kapitalismu volné loupeže se přece honoráře odvíjejí od počtu prodaných knih! A jestli i českou literární kritikou protežovaná Petra Hůlová těch knih prodává málo, je na místě otázka, v čem udělali přebarvení soudruzi chybu.

Ostatně, od výše uvedeného „protestu“, ze kterého čouhá jak sláma z bot snaha zviditelnit se na těch správných místech, se distancovala autorka Žítkovských bohyní Kateřina Tučková a kritizovali ho dokonce i v Lidových novinách. Ve stejných Lidových novinách, které jsou součástí koncernu Agrofert a v jejichž příloze Orientace se pro změnu ucházel o pochvalu před nastoupenou jednotkou puncovaných demokratů z řad protofašistické pravice literární kritik Karel Piorecký.

Ten pod titulkem Husákovi zbrojnoši semlel do jednoho nechutného hambáče z mekáče všechno, co vyšťoural v literárním mrazáku, prošlých konzervách a nestráveném obsahu svého žlučovitého žaludku. A tak srovnal do latě nejen skutečné literární normalizátory typu Jana Pilaře či Ivana Skály, neřízené literární střely s rasistickými sklony, jako byl Alexej Pludek, příslušníky generace pětatřicátníků, kteří dojeli především na své přestavbové snahy, ale i autory, kteří s předlistopadovou politikou neměli vůbec nic společného, ale měli to štěstí a současně i smůlu, že na rozdíl od disidentů (většinou také bývalých komunistů) směli v těch nelehkých dobách publikovat.

loading...

Zajímavé je, že bývalí disidenti podobné kádrovácké vášně rozdmychávají jen zcela výjimečně. Po listopadovém převratu pořádali podobné hony na čarodějnice hlavně ti, kteří si s minulým režimem nějak zadali a honem převlékali kabáty, aby se uchytili v nových poměrech. Ale zdá se, že teď je střídají Husákovy děti, tedy příslušníci generace narozené v 80. letech minulého století, kteří normalizační realitu vůbec nepamatují a znají ji jen zprostředkovaně, ale kteří jsou zároveň Havlovými politickými pohrobky.

Korunu tomu všemu pak nasadil můj někdejší oblíbenec a dnes závistivý Nohavicův kritik Jaroslav Hutka svým politicky trapným a řemeslně prachmizerným textem na cizí melodii Miloš a Zubatá.

A to je z mé strany vše. Vlastně ne. Na závěr chci ještě všem podobným neokádrovákům poslat následující veršíky:

Never more!

Karlu Pioreckému, autorovi stati Husákovi zbrojnoši

Piorecký, Piorecký,
v hlavě mají prázdný necky,
na jazyku starý kecky
a zadupat chtějí všecky.

Jedou jako parní píst!
Ale kdyby chtěli číst
a obrátit v knize list,
nemuseli by bejt jist,
že i na ně čeká svist
gilotiny v sekyrárně,
kde teď voni stínaj zdárně.

Jejich zobák taky stárne!
Svý „Never more!“ krákaj marně
v poloprázdný posluchárně.


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském

Čtěte dále:

Rodí se nová Charta 17. Bude mít i svou Antichartu... 20.1.2017 v den inaugurace prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě jsme vydali Chartu 17 jako dokument nové doby. Charta obsahuje pro český národ asi t...
Lid v nebezpečí: Zasedá parlament! Sověti nás v sr... Není ani tak zajímavé, že zástupci lidu schválili normu, která z jednoho falešného výkladu historie dělá zákon. To je v totalitě předstírané parlament...
Víra v Boha není přežitek, přežitkem je víra v dog... Tak jsme se zase od jednoho blogera dozvěděli, že víra v Boha je přežitek a že by měla zaniknout. Nemůžu si pomoci, ale takovouto věc nemůže napsat čl...
Rodiče ničí dětem život. Děti patří státu a převýc... Ministr Chládek nepovolí domácí vzdělávání dětí na druhém stupni. Škola prý totiž nejen vzdělává, ale i socializuje. V případě devíti let domácího vzd...
Dobrá zpráva pro prezidenta? Krejčíkovská zakázka ohledně průzkumu veřejného mínění musí zadavatele a plátce zastihnout v těžkém šoku. Prostřednictvím agentury CVVM na zakázku AV ...
Tvoří Evropské hodnoty pornoherce Jandy seznamy os... Při pohledu na obrázek krále Miroslava projíždějícího na koni českobudějovickým tržištěm na Piaristickém náměstí, si většina z nás určitě vybaví naši ...
Svěrák a Bohdalová jsou zcela mimo realitu, social... Mluví se o tom, jak je Pansvěrák rozhořčen kvůli atentátu ze zákopů Facebooku na svou osobu. Mluví se o tom, že zvažuje žalobu. Mluví se o tom, že za ...
Když jde český buran k volbám, tak si myslí, hlasu... Obyvatelé České republiky mají hloupý zvyk plést si parlamentní či prezidentské volby s výběrem Superstar. Snaží se odměnit nejsympatičtějšího kandidá...
Státní moc versus občané. Registry majetků mají bý... Plošná kriminalizace občanů a podnikatelů a uplatnění presumpce viny se staly běžnou součástí našich životů. Když se to však týká těch nahoře, platí, ...
Syrske děcka patři do Syrie, ne k tetce do Kroměři... To by mě zajimalo, kde ti pambičkaři chodi na take hodne tety. Všeci si dobře pamatujeme, jak jedna taka nas libeznym hlaskem přesvědčovala, že Libano...
loading...