Měl Nikola Tesla nějaké dávnověké předchůdce?

Hypotéza, kterou bych se chtěl nyní zabývat, patří opět mezi ty archeoastronautické. Všiml jsem si totiž nápadné podobnosti mezi Teslovou věží Wardenclyffe na Long Islandu a tvary několika dávných památek.

Libor Čermák

Nikolu Teslovi, vynálezci střídavého proudu, se přezdívá „Pán blesků“. Uměl si s nimi totiž hrát takovým způsobem, jako to po něm ještě nikdo nedokázal. Tento vědec a vynálezce se narodil v roce 1856 v obci Smiljan (severně od Zadaru na území dnešního Chorvatska). Pokud jste někdy jeli autem nebo autobusem na dovolenou do chorvatské Dalmácie, jistě jste si na dálnici všimli upozornění s obrazem Nikoly Tesly. Je to totiž nedaleko hlavního dálničního tahu do Dalmácie.

Gymnázium absolvoval v Karlovači a poté studoval fyziku a polytechniku ve Štýrském Hradci. V letním semestru roku 1880 studoval dokonce na Karlově univerzitě v Praze. Toho roku se přestěhoval do Budapešti, po dvou letech pak do Paříže a v roce 1884 natrvalo přesídlil do Spojených států amerických. Zde nejdříve spolupracoval s Thomasem Alvou Edisonem. Ale když vymyslel střídavý proud, tak vedli tzv. „válku proudů“ s Edisonem, kterou Tesla vyhrál, neboť střídavý proud vytlačil Edisonův stejnosměrný. Zemřel 7. ledna 1943 v New Yorku.

Kromě střídavého proudu se také zabýval i bezdrátovým přenosem elektrické energie. Za tímto účelem si postavil 57 metrů vysokou věž Wardenclyffe (viz https://en.wikipedia.org/wiki/Wardenclyffe_Tower). Ta měla velmi zvláštní tvar. Byl to jakýsi komolý kužel s koulí na vrchu. Vzpomněl jsem si na ní, když se vloni 17. srpna 2017 objevil obrazec v obilí u anglického Sutton Hall, jenž podle mého názoru tu jeho věž hodně připomínal.

Jenže s podobnými tvary se můžeme setkat i v dávnověkých památkách. Nevěříte? Tak si představte, že podobně vypadají nedávno objevené geoglyfy, tedy pouštní obrazce v Saudské Arábii. (viz podrobnosti na ZDE).

S podobným tvarem „klíčových dírek“, se může setkat i u zvláštně tvarovaných hrobek v Japonsku, kterým se říká „kofun“. Ty vznikly mezi 3. a 7. stoletím našeho letopočtu a nejvíce jich je v okolí města Nara. Pokud si najdete na googlemapě Naru, hned jich tam několik najdete. (viz ZDE) Je i zde podobnost čistě náhodná?

A v neposlední řadě se útvar nápadně podobného tvaru nalézá i mezi záhadnými útvary na Marsu. Pokud nevěříte, otevřete si program GoogleEarth a nastavte si tam Mars. A tam si poté najděte místo, jež odpovídá marsovským souřadnicím 6° 3’57.07′′N 92° 4’13.22′′E. A uvidíte (viz obrázek).

A tak se ptám, zda obrazce v Saudské Arábii, hroby v Japonsku a útvar na Marsu nemůžou být motivovány společnou věcí? A to takovou, že tu někdy dávno mohla působit nějaká mimozemská civilizace, která tu technologii, kterou pro nás vymýšlel Nikola Tesla, už dávno mohla mít?

Že tomu tak mohlo být a tito dávní bohové (mimozemští astronauti) možná uměli ovládat blesky jako Tesla, svědčí kromě této věže ještě jedna věc. To, že nezávisle na sobě dva mýtičtí bohové měli zbraň ve tvaru trojzubce, který zřejmě také takto fungoval. Tím prvním byl Šiva hinduistický bůh. A tím druhým byl řecký Poseidon, ze kterého zřejmě vznikl i římský Neptun. A aby tomu nebylo málo, podobný trojzubec je po staletí zobrazen na skále i v peruánském zálivu Pisco u pobřeží Jižní Ameriky. Náhoda, že se s tímto symbolem setkáváme v dávnověku nezávisle na sobě na třech místech naší planety?

Můžou tedy být tyto dva tvary, kužel a trojzubec, důkazem, že to, s čím přicházel Nikola Tesla, už tu někdo někdy kdysi dávno měl?


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském