Trumpova válka s Mloky

Poslední více jak rok vidíme obden, jak Donald Trump několikrát týdně vnáší do světové politiky chaos. Dnes se mi stýská po osvícených politicích jako byli Reagan, Clinton nebo Obama. Na straně druhé také padá mé dlouholeté přesvědčení, že krom B. Lyndona Johnsona už po G.W.B. nemůže v Bílém domě být horší prezident. Jak je vidět – může.

Donald John Trump | repro: YTB

Proč to ale dělá, proč ten cirkus se cly. Proč hrozí zničit Harley Davidson. Proč ničí spousty amerických pracovních míst.

Proč daní Turecko.

Turecko je samostatnou otázkou. Kdyby na něj Trump tlačil moc, zvítězí Turecká opozice a US Army bude muset opustit základnu v Incirliku, jež je jejím hlavním strategickým vojenským opěrným bodem v regionu. To by USA nesly asi jen těžce.

Ale proč tlačí na Evropu pomocí nesmyslných celních zásahů?

Možná proto, že Evropa ohlásila zúžení vojenské spolupráce s USA. Poslední léta se Američané jako spojenci nechovají. A důsledkem takovéhoto vývoje by nutně bylo zredukování počtů Amerických vojáků a techniky přinejmenším v Ramsteinu, a Grafenwohru, což by ale asi USA nesly dost nelibě.

Ale nabízí se ještě jedno vysvětlení. Stačí se podívat do historie. V časech, kdy v bílém domě byl ještě G.W.B. se mezi léty 2003 až 2008 ještě Ruská federace dle svého Primakovova konceptu „Blízkého příhraničí“ používala strategické suroviny jako argument při vyjednávání se sousedy. Dokud se to občasné STOP plynu, nebo ropy dělo při vztazích s permanentně nesolventní Ukrajinou dalo se to pochopit. Ale plyn a ropa jsou strategické suroviny. Tehdy se rozhodli zástupci Amerických geologicko – těžařských skupin využít tuhle mezeru na trhu a přijít s nabídkou. Jenže ejhle ony ty břidlicové plyny nebyly tak zajímavé. A pak někoho na druhé straně Atlantiku napadlo pořádně Ruskou federaci znectít. A k tomu výborně posloužil již chystaný film Edwinse Šnoreho, asistenta Evropského parlamentu, který se jmenoval The Soviet Story. Film dostal v Británii dobře financovanou koprodukci, doplnily se klíčové pasáže vůči Rusku a ten chytrý člověk kdesi za Atlantikem měl hotovou prvotřídní PSYOPS. Pak už jen stačilo rozšířit myšlenku „Kdo by dneska stál o Ruský plyn?“.

Americké firmy tím filmem ovlivnily evropské politiky, vydělaly miliardy a Rusko se naučilo během pár let chovat k zákazníkům korektněji. I Evropa na tom vydělala. Pravdou je, že ten film srovnává současné Rusko s Hitlerovským Německem což je dost nekorektní, ale co říct, jinak se na to hezky kouká. Link na film máte níže.

Pochopitelně že Ruská strana v průběhu let odpověděla v podobě masivních investic do plynovodů, což se lidem za oceánem nelíbilo a sama Americká vláda proti tomu často bojovala, ale to je tak asi všechno. Nejvíce jim vadila role Německa v těchto projektech.

Když pak začala nepokrytá šikana Německých firem v USA, dalo se i jen lehko odhadnout že Americká centrála Deutsche bank, monstrozně potrestaná za to, co za krize dělaly i US banky a ty ještě braly subvence, nebude poslední. US EPA vyvolala další skandál proti výrobci Volkswagen a tak by se dalo pokračovat. Když se ujal úřadu Donald Trump, při uzavřeném jednání loni v únoru s Německou kancléřkou, vytáhl sankce proti Rusku, které ve skutečnosti měly postihnout hlavně německé firmy. A cla. Jestli si Donald Trump myslel, že stačí chovat se ke kancléřce jako velký šéf, přepočítal se.

Paní Merkel je státnice s odolností hromosvodu a teflonové pánve zároveň a s přehledem vědce. Tehdy se to nemělo dostat na veřejnost, ale dnes každý komentátor soukromě ví, že bylo Panu prezidentovi naznačeno, že USA ztrácejí v Německu silného spojence. To byla ta tisková konference loni v únoru, kdy si po sedmdesáti letech poprvé vrcholní představitelé obou států veřejně nepodali ruce. Vzpomínáte?

Jestli to pan prezident chtěl ignorovat, pak asi vystřízlivěl poté, co tři měsíce nato, začala při květnovém vrcholovém setkání s prezidentem Putinem paní Merkel v tichosti uzavírat dohody mezi RF a SRN. Válka cel přišla krátce poté. A jak se dalo předpokládat, hlavní požadavek – vyšší prodej amerického plynu byl ze strany USA přiznán na nedávném summitu mezi USA a EU. Tak teď bude Evropa vynuceně muset kupovat Americký plyn ve větší míře.

To s čím si USA před deseti lety daly práci, aby to byla dokonalá psychologická operace, to dnes současný boss Bílého domu prosazuje hrubou silou skřípajícího důlního kombajnu. Kde jsou ty časy, kdy Americká diplomacie jednala elegantně a USA měly moudré vůdce.

Není prezidenta, který by nadělal tolik pro mezinárodní izolaci USA, jako Donald Trump.


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském