Mají si děti samy určovat pohlaví? A co se rovnou stát psem nebo kočkou?

Podle tzv. Istanbulské úmluvy prý o svém pohlaví rozhodne dítě samo. A proto budete povinni je vychovávat bezpohlavně. Hm, zvláštní myšlenka. I když na první pohled zcela směšná. Ukážu vám to na svých vlastních zkušenostech.

Ilustrační snímek: pxhere.com

Umíte si představit, že by vám váš syn řekl: „Maminko, chtěl bych se stát holkou.“ Anebo, že by vám vaše dcera řekla: „Tatínku, chtěla bych se stát klukem.“ Umíte si to představit? Budete se divit, ale já tak trošku ano. Ale asi ne tak, jak si představují zastánci LGBT.

Když jsem byl někdy v předškolním věku (kolem čtyř let), tak mne učarovali pejsci. Možná to bylo Čapkovým Povídáním o pejskovi a kočičce, jehož některé příhody jsem tehdy uměl nazpaměť. Možná také tím, že jsme i tehdy doma psa měli. Ale zkrátka jsem si prý v té době o sobě myslel, že jsem pejsek. Když jsem šel s mamkou na nákup nebo někam jinam, tak jsem prý lidem vykládal: „Já jsem pejsek. A pejsci nezdraví. Pejsci štěkají.“ A tak jsem prý tehdy na lidi štěkal.

Pak najednou přišla jiná etapa. Pejska vystřídal kocour Mikeš. A já jsem si o sobě myslel, že jsem kocour Mikeš a například mladší bráška mi představoval Pašíka. A když se mnou prý tehdy jela mamka do Prahy, musela mi prý dávat do kapsy lísteček, pokud bych se tam náhodou ztratil, že nejsem žádný kocour Mikeš z Hrusic, ale Libor Čermák ze Stránčic.

Jenže jak jsem rostl a jak se blížil můj vstup do základní školy, tyto mé dětinské představy, že jsem pes nebo kočka, se pomalu vytrácely. A stejně to vidím i u těch dětí, které by si podle té přihlouplé Istanbulské úmluvy chtěly samy určovat či dokonce měnit pohlaví. Dokud nedosáhnou dospělosti, určitě by na sebe neměly takovým způsobem sahat. Co když z těch svých představ také časem vyrostou stejně, jako já jsem vyrostl z těch svých předškolních her, že jsem pes nebo kočka?

loading...

Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském

Čtěte dále:

Evropou obchází strašidlo strachu. Strašidlo cenzu... Ještě můžeme, i když s opatrností říkat, co si myslíme. Ne zcela to můžeme psát. Media tlačí jen ty "správné" názory, co jsou po proudu. Tlačí jen ty ...
Poučeni z prezidentských voleb Volby máme za sebou a tak je čas na krátkou analýzu: Bez osobností to nejde - Když vlastníte a ovládáte všechna hlavní media, máte neomezené rozpočty,...
Takzvaní bojovníci s korupcí křičí o údajné stovce... Chtěl bych se připojit s poděkováním oběma autorům za to, že se k této práci rozhodli a že knihu napsali, že konečně na toto téma je něco hmatatelného...
S Čunkem nebo bez něj? Ukáže čas… Soutěžit o přízeň voličů s Jiřím Čunkem? Zapomeňte! To vzkázala některá takzvaná politická uskupení z Valašska svým příznivcům. Svoji snahu údajně pov...
Svobodný pohyb po lese? Občane, až jak řekne mysli... Ministerstvo zemědělství připravuje v rámci novely zákona o myslivosti rozšíření možností, jak omezit návštěvníkům vstup do lesa. Prý z důvodů narušov...
Dopočítávání do jedné před koncem roku 2014: Jen v... Michal Semín připomíná dnešní skutečný, byť neoslavovaný, Den dětí a vysvětluje, jak takzvaná „svoboda“ v tomto případě dnešní společnost vede dále ...
Šikana Evy Michalákové nezná v Norsku mezí Na fotkách facebookových profilů pěstounů dětí Evy Michalákové byly zcela otevřeně publikovány fotky jejich synů. Na tom by nemuselo být nic zas tak z...
Kauza Altner Kauza Altner - břemeno ČSSD. Proč o něm mlčíme? Proč se nepokusíme objasnit postup stranou a jejím vedením zvolený? Několik faktů k úvaze. Politici ne...
Vinný nebo nevinný? To je jedno, všichni jste hajz... Když stát selhává, protože mu politici naložili na záda příliš, zbavuje se odpovědnosti a přenáší ji na občany. Presumpce neviny? Zapomeňte. Všichni j...
Oběť politické korektnosti už i dítě: Školačka Lau... Vždy mě znovu překvapí, kam až jsou strážci politické korektnosti schopni zajít. Naposledy mě zaskočil příběh americké školačky Laury.  Ilustrač...
loading...