S EU jako v dobách RVHP: O Babišovi jinak. Že má prodat Agrofert? Teprve pak by si mohl koupit všechny

loading...

Nebýt pohoršení nad frackovitým nakládáním Jakuba Železného s Jaroslavem Faltýnkem a Ivanem Bartošem v Událostech, komentářích ČT dne 3. prosince 2018 (neuctivě jim skákal do řeči, kdykoli hrozilo, že řeknou něco, co nechtěl slyšet), asi bych se po vydání článků „Úder na solár“ a „Úlety opozice“ už nikdy nevrátil k námětu údajného střetu zájmů Andreje Babiše.

Andy Babiš | reprodukovaná fotografie, z vysílání TV NOVA

Tato problematika není mou parketou. Ostatně po skvělém vystoupení poslankyně prof. Heleny Válkové v programu DVTV dne 4.prosince 2018 k té věci již není mnoho co říci.

Nicméně některé maličkosti zůstávají přece jen stranou zájmu diskutujících.

Práva a zájmy

Například často se Andreji Babišovi klade k tíži domněnka, že má stále zájem o prosperitu Agrofertu. Inu, kdyby tomu tak nebylo, bylo by to nepřirozené. Ale je podstatné, že se v hloubi duše může zajímat, ale zájem nemůže ventilovat osobními zásahy do chodu firmy. Majetek sice zůstává jeho, ale nemůže s ním nakládat. A myslím, že na ovlivňování chodu Agrofertu ani nemá čas. Zájem o jeho prospěch jej ale nutně vede k prvořadému zájmu o řádný chod státu jako prostředí pro podnikání: čím lépe fungují státní orgány, tím lépe se daří podnikatelům, působícím v zájmovém prostoru.

Zajímavý je také poměr podřízenosti českého práva právu unijnímu k nezávislosti státu. I právnicky zdrženlivá poslankyně prof. Helena Válková upozornila na nadřazenost unijního práva nad národním, a jistě měla pravdu.

loading...

Nicméně jde o to, jak daleko a v jaké formě se vliv nadřazenosti unijního práva projeví. Nelze pominout demokratický deficit EU a skutečnost, že unijní právo vytvářejí a aplikují úředníci, kteří nemají demokratický mandát, srovnatelný s postavením našich zákonodárců, a přesto si troufají činit kroky, jež zpochybňují naši státní suverenitu. Z toho plyne požadavek, aby bezhlavé přejímání jejich směrnic nenapáchalo v našem domácím právním řádu více škod než užitk

Moudří euroúředníci

Ozřejmím tuto úvahu na příkladu stanoviska předsedy Pirátů Ivana Bartoše, vyjádřeného ve zmíněných Událostech, komentářích ČT dne 3. prosince 2018. Pominu při tom skutečnost, že po věcné stránce zřejmě v některých bodech svého vystoupení nevěděl, o čem mluví. To je ale u politiků běžné, takže mu to nepřičítám k tíži a šlo ostatně jen o drobnosti.

Pokud jsem správně pochopil jeho myšlení, pak pan předseda Pirátů žije v přesvědčení, že ve chvíli, kdy bruselší úředníci rozhodnou, že nějaký prvek struktury státu je vadný, naše demokraticky ustavené orgány začnou okamžitě konat kroky k naplnění jejich požadavků. V daném případě dokonce opíral své názory o neoficiální dokument unijních právníků, který unikl do novin (podotýkám, že noviny nejsou pramenem práva) a o dopis eurokomisaře Günthera Öttingera, který zatím má povahu příslovečné paní Colombové: v době, kdy se o něm mluvilo, dosud nebyl doručen.

Zdá se, že podle představ Ivana Bartoše by bylo na místě, aby se případný rozpor mezi dosavadními opatřeními Andreje Babiše k odstranění jeho možného střetu zájmů řešil okamžitě, bez ohledu na to, že to možná povede k popření výsledků voleb a k rekonstrukci vlády. Andrej Babiš by se podle těchto představ měl okamžitě úplně zbavit Agrofertu (jehož prodej by asi šel stejně snadno a rychle jako prodej rohlíku), nebo musí rezignovat. Moudrost unijního úředníka je nepochybně silnější než vůle nerozumných českých voličů, kteří nejspíš v trvalé pomatenosti smyslů trvale podporují Andreje Babiše.

Nutnost rekonstruovat vládu nebo uspořádat mimořádné volby jsou jen malou cenou za podřízení státu vůli nevolených unijních úředníků.

Divoké podřizování

Ivanu Bartošovi uniká maličkost: v případě prodeje Agrofertu by Andrej Babiš disponoval takovou spoustou volných prostředků, že by v případě chuti a zájmu mohl zkorumpovat takřka kohokoli a ani Piráti by si před jeho vlivem nebyli jistí (neboť dle nejmenovaného moudrého starce zkorumpovat lze v zásadě každého, je to jen otázka ceny).

loading...

Agrofert by podle těchto názorů neměl dostávat dotace z unijních fondů a neoprávněně přijaté možná bude muset vrátit (někteří babišobijci straší lid, že vracet se bude z našich kapes). V případě dotací na pěstební plochu dotovaných plodin by tak došlo k obrovské a zcela nepřijatelné diskriminaci Agrofertu proti ostatním pěstitelům.

Ivan Bartoš by měl národu vysvětlit, jaký je rozdíl mezi okamžitou poslušností pokynů bruselských úředníků českými demokraticky ustavenými orgány a ponižujícím postavením Československa v Radě vzájemné hospodářské pomoci, čili jeho podřízenosti vůli vedení Komunistické strany Sovětského svazu.

Samozřejmě, jsme smluvně zavázáni k uznání nadřazenosti unijního práva nad národní. To ale neznamená, že dojde k „divokému“ podřizování se unijním pokynům. Je-li rozpor mezi naší a oddatečně vytvořenou unijní právní úpravou střetu zájmů, bude nutné přizpůsobení národních pravidel, která ovšem musejí projít legislativním procesem. Jinak řečeno, cesta k okamžitému vypuzení Andreje Babiše z politiky tudy nevede.

Legitimní cesta vede jinudy

Obecně zastávám názor, že mezi světy oligarchů a politiků by měla být zeď, ale vůli voličů nelze ignorovat. Volební úspěch ANO je do značné míry osobním úspěchem Andreje Babiše a s touto odchylkou od politologických představ o rovnovážném stavu ve vzájemném postavení politiky a podnikatelských vrstev se budeme muset dočasně smířit. Její odstranění je možné pouze nástroji parlamentní demokracie: až se stanou strany protibabišovské opozice tak přitažlivými pro voliče, že na ně přesunou svou přízeň, Andrej Babiš přestane být předsedou české vlády.

Zatím jím je právem a své práci se věnuje s velkým úsilím. Je ho všude plno. Podle jeho odpůrců dělá v zahraničí ostudu České republice, ale evropští státníci se k němu chovají vstřícně. Pokusy o jeho skandalizaci na půdě Evropského parlamentu možná prospívají „viditelnosti“ některých europoslanců a k větší slávě Transparency International, ale zájmům českého státu udavačství nesvědčí.

Zdroj | Převzato z Protiproud

loading...

Čtěte dále:

Likvidace bílé rasy ve Francii: Pravdivý povzdech ... Starosta jednoho francouzského města a mj. člen Národní fronty si loni posteskl na Twitteru, že v jedné ze tříd v centru města je asi 90% muslimů, což...
Jak se stát neonacistou? Starosta Prahy 1 Oldřich ... Včera jsem se chtěl, jako každý týden, zúčastnit setkání několika katolíků, diskutujících nad dílem sv. Tomáše Akvinského. Zůstal jsem stát před dveřm...
Vakcinace proti pravdě Demokracie podle Orwella znovu zasahuje. Není (dez)informace jako informace. FetiSchiffta likviduje svobodnou diskusi. 85% procent nemocných se dalo o...
S koncem prázdnin přicházejí do škol myči mozků. V... Končí prázdniny, v pondělí to opět vypukne. Tento den mě stále naplňuje neklidem, ačkoli jsem ze škol od základní po vysokou už nějaký ten pátek vyklo...
Vylidněné hospody. Protikuřácký zákon v praxi... eřejnoprávní televize (především ta...) nešetřila v minulých dnech superlativy a ukazovala bezmála nadšený český národ v hospodách po prvních hodinách...
Komunisté jsou všude kolem nás. Ale opravdu všude... Pro mě osobně život jmenováním vlády s podporou komunistů fakt neskončil. Nemalá část těch, co nejvíc lomí rukama, jsou často pokračovatelé komunistů....
Ekonomika roste, nezaměstnanost neklesá a Babiš to... Ekonomika roste rekordním tempem a pracovní místa nikde. Skoro 800 000 lidí je bez práce a řádově dva miliony pracují na naprosto nevyhovujících mizer...
Opravdu chce vláda udělat pořádek? Ukřičený Miroslav Kalousek před několika dny opět dráždil českou veřejnost. Jakkoli Kalouska nemusíte mít rádi, tentokrát měl pravdu. Jeho povyk se oz...
Norsko jako vzor? Vždyť je to socialismus s fašist... Nesouhlas lidí s dosavadní politikou, který se ze strachu bojí ventilovat veřejně, aby je stát nesejmul. Vznik přistěhovaleckých ghett a rostoucí nási...
Tak jako nacisté a komunisté vymyly mozky dětem, t... Mladí lidé, mnohdy studenti, byli základem komunistické i nacistické revoluce a dnes se mají stát základem multikulturní probruselské revoluce. Je až ...
loading...