Policejní zvůle a zneužití pachových stop k pronásledování a odsouzení nevinných?

Pachová stopa stále páchne, zatím. o mají trestní kauzy Lukáše Nečesaného, Michala Šnajdra, Davida Šimona či Martina Balhara a řady, řady dalších společného? Neuvěřitelný zápach pachových stop.

Ostravský policejní dobytek v akci

Včerejší nález Ústavního soudu, který naleznetezde, je ve věci tzv. metody pachové identifikace velkým průlomem. Není až tak rozhodující, že se Ústavní soud zabýval jen procesní stránkou věci, ale rozhodné je, že výzkum České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) “Ověření a zdokonalení metody pachové identifikace”označil zanový vědecký poznatek, který je vědecky podložený. Tento nález má přesah i do dalších trestních kauz, neboť ve smyslu § 287 a násl. trestního řádu je nový vědecký poznatek způsobilým důkazem k prokázání existenci nové skutečnosti či nového důkazu, jenž může přivodit nové rozhodnutí ve věci.

Dosud se obecné soudy vysloveně “zuby nehty“ brání přijmout a akceptovat tu skutečnost, že tak jak byla metoda pachové identifikace na území České republiky od roku 1989 do 1. 4. 2018 prováděna, byl jedenvelký podvod, protože psovod znal umístění správné pachové konzervy.

Spolek Šalamoun ve své investigativní činnosti a opět po mírném “boji” lege artis získal další dokument Policejního prezidia Policie ČR s názvem“Rizika aplikační praxe metody pachové identifikace v Policii České republiky“, který publikujeme v plném rozsahu zde. V závěrečné zprávě této komise ve složení 9 odborníků z řad Policie ČR a oficiálního znalce Doc. JUDr. Martina Kloubka, stojí za zmínku konstatování:

V listopadu 2012 se konalo u náměstka policejního prezidenta pro podporu výkonu jednání zaměřené na problematiku provádění pachové identifikace v Policii České republiky. Na tomto jednání byl prezentován problematický stavaplikační praxe v oblasti využití metody pachové identifikace (dále jen „MPI“) v Policii České republiky. Bylo konstatováno, že současná aplikační praxe je na základě názorů soudních znalců specializujících se na kriminalistickou odorologii nadále neudržitelná, riskantní a z pohledu dokazování trestné činnosti neperspektivní, a to ani pro využití v rámci operativní činnosti.Dále bylo konstatováno, že je třeba přijmout systémové kroky směřující k eliminaci nebo významnému snížení hrozby poklesu věrohodnosti MPI jako takové v rámci trestního řízení. Mimo jiné bylo zdůrazněno, že řešení stávající situace bude vyžadovat taktický přístup a koordinaci všech zainteresovaných služeb Policie České republiky. (zdroj)

Zde je zcela zřejmé, že i Policie ČR věděla, nejméně od roku 2012, že MPI (metoda pachové identifikace) je nadále neudržitelná a to ani v rámci operativní činnosti a sama tuto skutečnost přiznává. Bohužel ke změně došlo až od 1. 4. 2018. Závěry této komise Policie ČR jsou naprosto ve shodě s výzkumem ČZU.

Česká republika byla bohužel jediná země v Evropě, kde bylo psovodovi známo umístění správné pachové konzervy. Ve skutečnosti většina evropských zemí metodu nepoužívá. Používaná je kromě Francie a části Německa pouze v zemích bývalého Východního bloku. Zrušená byla v Holandsku, Dánsku, nedávno ve Finsku. Nepoužívá se ve Španělsku, Rakousku, Itálii, Velké Británii, Irsku, Portugalsku, Švýcarsku, Lucembursku a ostatních zemích Západní Evropy. Česká republika byla tedy jedinou zemí, o které je nám známo, že metodu využívá.

Je na místě uvést, že např. v Holandsku dne 6. března 2011 ze strany tzv. College van Procurers– Generaal (jakési kolegium generálních prokurátorů) další provádění pachové identifikacezakázánoz důvodů falešných pozitivních značení psy. Tomuto zákazu předcházel skandál, kdy vyšlo najevo, že si policejní psovodi vzájemně sdělovali, na které pozici je umístěn cílový vzorek. Zde je na místě zdůraznit, že zatímco holandští psovodi bylo za toto jednání odsouzeni, v podmínkách České republiky je takový nepřípustný postup (absurdně) v souladu s již zmiňovaným pokynem ŘSPP č. 9/2009, (a všemi předchozími) protože podle tohoto předpisu Policejního prezídia ČR si psovod dokonce pachovou řadu připravuje a staví zcela sám (sic!).

Rud Haak pak dokonce napsal spolu s Resi Gerritsen knihu K9 Fraud! Fraudelent Handling of Police Search Dogs, Detseling Enterprises Ltd. Calgary, Alberta, Canada (2010), ve které označuje takové provádění porovnání pachů, jak je upraveno v policejním pokynu ŘSPP č. 9/2009, jako fraud (podvod) anebo junk science (pseudovědu).

Až do včerejšího dne obecné soudy ve snaze udržet stabilitu odsuzujících rozsudků, nazývali výzkum“věření a zdokonalení metody pachové identifikace” jen jako jeden z dílčích pohledů, jen jako jeden z názorů. Dokonce soudce Vrchního soudu v Olomouci v usnesení konstatuje, že metoda pachové identifikace je spolehlivá metoda, léty prověřená a dále, že Vrchní soud v Olomouci metodiku za nový vědecký poznatek nepovažuje. Po včerejším nálezu ÚS je zjevné, že závěr soudruha předsedy, byl závěr MYLNÝ.(zdroj).

Jak obrovsky průlomový nález Ústavního soudu je, přiblížím na konkrétních trestních kauzách.

Jaroslav Schindler

Odsouzen na základě bitím vynuceného přiznání a pachové stopy. Po cca 5 letech zjištěno, že pachatel je někdo zcela jiný. (Skutečný pachatel odsouzen a J. Schindler po 12 letech pravomocně zproštěn).

Jan Eliáš

Odsouzen k 13 letům odnětí svobody. Ve vazbě a výkonu trestu cca 3 roky, následně propuštěn, jediným důkazem byla pachová stopa na vodítku, kterým měla být poškozená uškrcena. Pachatel zjevně běhá na svobodě dodnes.

Michal Šnajdr

Odsouzen k 10 letům odnětí svobody. Stěžejní důkaz byla pachová stopa v jeho vozidle, ve které měl unést poškozenou. Po více jak roce propuštěn. Policie začala stíhat skutečné pachatele.
Při obnově řízení vyšlo najevo, že poškozená byla unesena ve zcela jiném vozidle, než byla nalezena pachová stopa.

Lukáš Nečesaný

Nepravomocně zproštěn obžaloby. Jediným důkazem o přítomnosti Lukáše Nečesaného na místě činu je pachová stopa. Skutečný pachatel zjevně běhá na svobodě dodnes.

Martin Balhar

Odsouzen k 19 letům odnětí svobody. Jediným důkazem přítomnosti na místě činu je pachová stopa. V dané fázi v řízení o obnově řízení.

David Šimon

Odsouzen k 21 letům odnětí svobody. Jediným důkazem o jeho přítomnosti na místě činu je pachová stopa.

Roman Ševčík

Odsouzen k 21 letům odnětí svobody na základě bitím vynuceného přiznání a pachové stopy. Dnes již propuštěn z výkonu trestu a 10 let se nachází dodnes v léčebně. Spolek Šalamoun intenzivně připravuje obnovu řízení po neuvěřitelných 30 letech.

Předpokládáme, že můžou existovat desítky, možná stovky a možná tisíce dalších případů.

Jen na těchto pár příkladech chci akcentovat, jak zásadním důkazem je pachová stopa. Obdivuhodná je ta skutečnost, že na místě činu ani jeden z “pachatelů” nezanechal stopu poněkud věrohodnější jako je otisk prstu, DNA, trasologické stopy, biologické stopy a řady dalších, ale vždy jen stopu pachovou. 🙂

Pokud tedy včerejším nálezem Ústavní soud označil metodiku “Ověření a zdokonalení metody pachové identifikace” za nový vědecký poznatek, je nutno zdůraznit, že závěr výzkumu zní, že metoda pachové identifikace je natolik nevěrohodná a na hranici náhody, že celou metodu pachové identifikace nedoporučují používat jako důkaz v trestním řízení.

Je velká naděje, že pachová stopa v České republice definitivně dosmrdí.


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském