Hořící kostel je skutečný bonus pro marketing

loading...

Mohutné zdi chrámu Notre Dame ještě nevychladly, ale média té části planety, která se sama označuje za Svět, už dojatě posmrkávají. Novinářské a politické slzy nad kulturní katastrofou začínají nabývat neobyčejné krokodýlí podoby.

Chrám Matky Boží v plamenech

Alláh? Nebo možná Putin?

Je to vskutku podivuhodná souhra náhod. Jen hodiny dělí světové křesťanstvo od největších svátků roku, v tom se najednou vznítí jeden z největších symbolů tototo náboženství na světě. V zemi s největší muslimskou komunitou v Evropě, v hlavním městě plném muslimských no-go zón zničeho nic vzplane katedrála Notre Dame.

Excelentní výkonnost projevuje od počátku pařížská prokuratura. Kameny mohutného zdiva ještě sálají žárem, ale francouzští úřednící už ví, že se rozhodně nejedná o teroristický útok, natožpak muslimský, (jak je v této části kulturně obohacované Evropy obvyklé).

Prý bylo vyslechnuto asi padesát zaměstnanců podílejících se na restaurátorských pracech, jejichž národnost či vyznání se neuvádí. Zatím. Ne, že by se snad mohlo stát, abychom se dozvěděli hypotetickou výpověď očitého svědka, jenž viděl utíkajícího mužského s kostkovaným šátkem kolem hlavy s faklí, provolávajícího oblíbené skandování „Alláh akbar…!“. Pokud by se snad našel, patrně by byl bleskovým posouzením francouzských psychiatrů prohlášen za neléčitelně duševně chorého.

Ale minulost potenciálního žháře by patrně mohla být (s takovou variantou se jistě počítá) vypátrána. Francouzské tajné služby určitě budou mít k dispozici koncept svých úžasných britských kolegů, kteří neomylně potvrdí, že měl-li byť jeden(!) z pracovníků na Katedrále náhodou ruského pradědečka, jde rozhodně o Putinův zavilý útok.

loading...

Nesmějte se! Možná, že to opravdu zkusí…

Kolikpak stoupenci „hodnot“ vybrali na obnovu syrských památek?

Nu, západní mainstream má skutečné žně. Státnické projevy velmi monotematického typu a naučeně dojatých tváří zaplavují obrazovky i stránky, taky internetové servery. Ne, že by se pořádaly, dá se říci – přímo vypukly – finanční sbírky, hodní miliardáři, stoupenci „hodnot“ a „našeho způsobu života“ při kondolencích upisují stamiliony eur, jichž je během hodin vybráno tolik, aby se daly postavit třeba dvě nové katedrály.

Aktivitu projevuje i Hlavní město Praha. Taky se prý budeme podílet. A tento rozměr už leckomu začíná vadit. Je v pořádku, když národ, jenž přijde o svou kulturní dominantu vypíše sbírku na její obnovu. My to ostatně z historie známe. Národní divadlo (kde dnes exhibující umělci nechávají např.stylizovat státní vlajku na záchodě) se také stavělo dvakrát. A taková katastrofa v Paříži nehrozí.

Tak proč najednou akce příliš připomínající devótní přicmrndávání na dobročinném mejdanu, namísto údržby pražských mostů, kanalizace, i těch kulturních památek. Proč nenechat Notr Dame Pařížanům a Francouzům?

Kde koneckonců byli všichni ti slzící miliardáři, dojatí politikové, novináři s účastně potemnělými tvářemi, když syrští archeologové a restaurátoři prakticky s holýma rukama začali obnovovat islamisty zničené město Palmýra, jehož historická hodnota, podobně jako stáří je násobně vyšší, než hodnota či věk Notre Dame? Nemluvě o rozloze tohoto poničeného skvostu, kde civilizace kvetla, když se ještě po pařížských hvozdech neproháněli ani Asterix s Obelixem a (podobně jako u Vltavy) se tam proháněli maximálně vlci.

Účast? A nebo „dojetí“ nad vlastní výjimečností?

Nikoli. Tragédii, třeba kulturní, není dobré zesměšňovat. Rozhodně ne. Ale také je mediální zhůvěřilost nepokrytě takovou událost používat marketingovým způdobem, jako „přibližovat“ elitářské politiky a finanční panáky „lidu“. Občanům, jimiž reálně jen pohrdají.

loading...

A tak i požár Notre Dame ihned dostal jakýsi šmrnc pachuti. Takové zvláštní, v České republice patrně nejpodobnější jakési zdrclé (pardon, zdrchané…) Smetaně. (Nějaká lepšožurnalistka, prý…)
České „smějící se bestie“ už na internetu nemilosrdně hodnotí…

A v udergroundových kuřáckých hospůdkách taky…

loading...