Kauza Kramný: Obžalovaní znalci MUDr. Fargaš a MUDr. Matlach

Spolek Šalamoun sleduje trestní věc obžalovaných lékařů v tzv. kauze „Kramný“ přímo v soudní síni a připravil jsem příklad, proč si musíte celé hlavní líčení nezávisle nahrávat, protože je to skutečně „boj“ o každé slovo.
Nechci se věnovat samotnému meritu trestního řízení, ale drobnosti, které na první pohled je nepodstatná a nedůležitá, avšak má a bude mít zásadní vliv.

Policejní dobytek vede Petra Kramného

Velmi zjednodušeně, ať jste strana řízení, či jen veřejnost, dle dikce ust. § 6 odst. 3 zák. č. 6/2002 Sb.věta druhá: „S vědomím předsedy senátu nebo samosoudce lze pořizovat zvukové záznamy“

Používáme osvědčenou formulku při vstupu do soudní síně: „Pane předsedo – paní předsedkyně, dávám Vám na vědomí, že si budu pořizovat zvukový záznam.“

Touto jednoduchou formulací si zajistíte právo, že si můžete pořizovat zvukový záznam z celého průběhu hlavního líčení.

Samozřejmě, že zvukový záznam má primárně pořizovat soud (§ 55a tr.ř), avšak né vždy se to úspěšně podaří a v tom případě nahrazuje zvukový záznam tzv. protokol o hlavním líčení, který diktuje soudce protokolující úřednici ihned přímo v soudní síni. Zde je velmi důležitý faktor „souznění“ soudce a protokolující úřednice, protože někdy může dojít až k zásadním omylům a to jednak z nepochopení soudce či následně protokolující úřednice.

K plnému pochopení se pokusím přiblížit na příběhu který nám vyprávěl jeden celoživotní soudce, ještě v dobách, kdy se protokolovalo tzv. „do stroje“ a to následovně:

Dostal jsem novou zapisovatelku, měl jsem postup, že jsem při výslechu nechal svědka hovořit a pak jsem to protokoloval a advokát případnou námitkou připomínkoval. Tedy vyslýchám svědka a následně diktuji do stroje, ale stále se mi zdálo, že počet úhozů neodpovídá rozsahu protokolace, kterou uvádím a tak se ptám zapisovatelky “ zapsala jste to tak jak jsem vám řekl“ a odpověď “ zapsala jsem jen to podstatné“

Od tohoto příběhu uběhlo již desítky let, avšak mnoho se nezměnilo.

Připravil jsem pro Vás ukázku, samozřejmě lege artis získanou, kdy dojde ke sporu mezi obžalovaným lékařem a samosoudkyní, která má pocit a dojem, že obžalovaný čte ze svých poznámek.

O měsíc později k tomuto hlavnímu líčení dorazil protokol, který by měl v podstatných okolnostech být totožný. Jenže níže vidíte protokol o hlavním líčení, který tuto situaci zachycuje a je vidět zřejmý rozpor.

Totiž zcela zásadní věta samosoudkyně, která však na zvukovém záznamu zaznívá a která zní: „takže jste sunul prst, já jsme měla dojem, že čtete, vzniklo nám nedorozumění, které jsme si vysvětlili a můžeme v klidu a bez emocí pokračovat“.

V následném protokolu o hlavním líčení prostě uvedena NENÍ.

Samozřejmě drtivé většině z vás se to bude zdát jako naprosto nevýznamný moment, který nemá na nic zásadní vliv.
Pravda je to jen částečná, je potřeba si uvědomit, že před všemi následnými soudy, tedy soudem stížnostním, dovolacím a ústavním, bude znalec doživotně dehonestován a znevěrohodněn, protože si „četl“ z poznámek.

Jsem si skoro jist a protože se to bude hodit, v nějakém soudním rozhodnutí se dočteme větu“ Výpověď znalce-lékaře není věrohodná, protože si přeci četl ze svých poznámek“, přitom objektivně si „jen“ sunul prst..

Situace je však ještě horší, protože kdyby si prst „nesunul“ a ex post by po skoro 5 letech uvedl, že zpracovával posudek od strany 1-22 a kolega lékař od strany 24 až 48, zcela nepochybně by byl odsouzen, protože stranu 23 nikdo nezpracoval, znalec to ve své výpovědi neuvedl a proto je posudek nepravdivý……

Co je horší si vyberte sami…..


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském