Co jsou vlastně Sudety?

Pokud se zeptáte obyvatele České republiky, nejspíše by vám odpověděl, že Sudety jsou česko-německé pohraničí, před válkou osídlené Německou menšinou. Po válce byli Němci ze Sudet „odsunuti“.

Jan Hrušínský – Hitler | reprodukovaná fotografie: divadlonajezerce.cz

Ti starší a sečtělejší by se možná zmínili o sudeťácích, freikorpsu, sudetských spolcích či Sudetenlandsmanschaftu. Třeba by i byli schopni Sudety lokalizovat do česko-německého pohraničí.

Pokud ale tutéž otázku položíte například v Polsku, dozvíte se, že Sudety jsou horský masiv na jihu Polska (nebo ve Slezsku) při hranicích s Českou republikou a asi i to, že je tvořen Sudety východními, středními a západními.

Z polské Wikipedie si vypůjčím citát: „Sudety – horský řetěz na území jihozápadního Polska a severních Čech, poměrně malý kus se nachází v Německu. Nejvyšší horou je Sněžka, 1602 m nad mořem. Jsou nejvyšší částí Českého masívu a nejvyššími horami Čech. Táhnou se od údolí Labe až po Moravskou bránu“.

Tak jak je to, co to vlastně jsou Sudety?

V prvé řadě, úplně nejdřív a primárně, Sudety jsou geomorfologický útvar (tedy to pohoří). Zahrnují vše od Západolužického podhůří v Německu přes Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory až po Jeseníky a Moravskou bránu. Pojem Sudety (Sudéta óra) poprvé použil řecký astronom, matematik a geograf Klaudios Ptolemaios ve své mapě střední Evropy už někdy ve 2. století n.l., byť tímto pojmem byly na mapě označeny nejspíše Krušné Hory. Původ jména by měl být keltský a znamená Les kanců. Toto pojmenování se pak od dob humanismu začalo používat v celé Evropě, i na území dnešní České republiky. Sudety se opravdu dělí v podstatě na tři základní části, jak jsem uvedl výše, a označení Sudety pro tyto hory je třeba právě v Polsku naprosto běžné a pro, řekl bych, „statistického“ Poláka je spojování Sudet s válečnými událostmi spíš záležitost okrajová až neznámá.

Pohoří Sudety | repro: pl.wikipedia.org

U nás to je vzhledem k historickým událostem dvacátého století trošku jinak. Na označení „Sudetenland“, tedy něco jako „Sudetsko“ nebo „Sudetská země“ narazíte poprvé při studiu materiálů o vzniku Československa v roce 1918. Bezprostředně po skončení 1. světové války skupina poslanců rakouskouherské Říšské rady vyhlásila vznik nových útvarů – Deutschböhmen v severních Čechách a Sudetenland s centrem ve Slezsku. Jejich snaha ale neměla šanci na úspěch a vítězné mocnosti rozhodly o připojení tohoto území k nově vznikajícímu Československu. Protože v těchto oblastech nežila německá menšina, ale velmi výrazná většina, chápali Němci připojení k Československu jako velikou křivdu. Území bylo do ledna 1919 bez většího vojenského úsilí obsazeno čs. armádou, odpor Němců byl spíše výjimečný. Demonstrace Němců v březnu 1919 za právo na sebeurčení byly ale československým vojskem krvavě potlačeny (54 mrtvých a 84 zraněných).

V roce 1933 vznikla v Němci osídleném pohraničí nejdříve Sudetendeutsche Heimatfront, později přejmenována na Sudetendeutsche Partei (SdP). Označení Henleinovci podle jejího předsedy zná snad každý. V parlamentních volbách roku 1935 dostali Henleinovci asi 1 250 000 hlasů, což znamenalo zisk 44 křesel v poslanecké sněmovně (ze 300 poslanců) a 24 křesel v senátu (ze 150 senátorů). Počet členů strany a její podpora u německého obyvatelstva raketově rostla, a tak v květnu 1938 už měla SdP 1 320 000 členů. No a pak už to všichni víme a známe. Události roku 1938 – mnichovská dohoda, odtržení pohraničí a vytvoření Sudetoněmecké župy. Všimněme si, že už se z geomorfologického označení horského masivu stalo označení zeměpisné a pro celé odtržené pohraničí i s jihozápadními Čechami už je používáno označení „Sudety“. Po válce v roce 1945 to už taky známe, i když interpretace a postoje k vyhnání Němců ze Sudet se jistě budou mezi obyvateli ČR lišit.

Říšská župa Sudety | repro: cs.wikipedia.org

Pro zajímavost uvedu, že v roce 1942 exilová čs. vláda v Londýně přijala vyhlášku, podle které se užívání pojmů spojených se slovem „sudetský Němec“ stává protiústavním a může být i trestné. V květnu r. 1945 to pak už jen „vylepšila“ vyhláška, která stanovila, že používání názvu „Sudety“ je nepřípustné, a že místo něj má být užíváno slovní spojení „pohraniční území“. Vztahovalo se to zřejmě jen na výkon státní správy, ale stejně…. Podobně bylo po válce zakázáno užívat v tisku i označení „Podkarpatská Rus“. (Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sudety). Kdepak, Češi, to jsou hlavičky…. Zde bych chtěl upozornit, že podle právních expertíz nejsou tyto normy součástí platného českého právního řádu.

Podobná legrácka ale propukla v sedmdesátých letech, kdy Česká akademie věd vypracovala návrh geomorfologického členění Česka a použila v něm pro horský masiv Sudet logické označení – Sudety. Návrh byl předložen mezinárodní konferenci OSN pro standardizaci geografického názvosloví a na zákrok politických orgánů bylo označení „Sudety“ z návrhu staženo a nahrazeno pojmem „Krkonošsko – jesenická soustava“.

No a aby toho nebylo málo, v roce 2014 se začal vytvářet euroregion na pomezí tří českých krajů a polského Dolnoslezského vojvodství. Když se rozhodovalo, jak se bude jmenovat, z Polska přišel nápad pojmenovat jej „Nové Sudety“ (a vsadím se o co chcete, že podle těch hor). Ale ouha! U českých politiků návrh těžce narazil – zvláště u těch z KSČM a ČSSD.

„Hlasovala jsem proti názvu Nové Sudety, byla jsem proti němu zásadně. My u nás na Lanškrounsku slovo Sudety neužíváme a nemáme ho rádi. U našich občanů vzbuzuje obavu z případného návratu Němců a z toho, co bude následovat“, řekla paní starostka jedné české obce.

No a proč to píšu. Samozřejmě jako odezvu na článek „Jáhen ze Sudet…..“. Ten člověk, který jáhna uváděl, si to mohl odpustit. Pan jáhen, pokud je z Plzeňska, rozhodně není z pohoří Sudety, navíc pro Tachovsko a Plzeňsko se toto označení opravdu běžně neužívá, také mi to trošku zní, jako kdyby řekl, že vítá jáhna z území, kde se kdysi rozkládala Říšská župa Sudety a pokud to bylo myšleno jako „taková malá provokace“, tak mi připadala opravdu o dost hloupější, než mnohé Zemanovy.

Nemyslím, že hrozí zrušení Benešových dekretů a nemyslím, že bychom mohli očekávat masový návrat Němců – fakt nevím, co by tu hledali. Myslím, že se nemáme Němcům za co omlouvat, protože žijící generace jim nijak neublížila (tedy alespoň já ne). Myslím ale také, že vyhnání Němců bylo kromě bezpráví také obrovskou chybou, zvláště se zřetelem na obrovský úpadek území, kde byli Němci nahrazeni… jiným obyvatelstvem.


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském