Budeme bojovat proti oteplování?

Asi většina lidí už věří v oteplování a mnoho jich proti němu bojuje. Většinou tak, že apelují na politiky, aby s tím něco udělali. Někteří bojují proti velkým stavbám. O snaze jednotlivců či skupin zabránit velkým stavbám byly napsány knihy a natočeny filmy. Greta Thunberg stávkuje a jiní volí ještě jiné cesty. Bude to mít účinek? Nebude. Politici či kapitáni našeho průmyslu mohou změnu klimatu ovlivnit jen málo.

Ladislav Jílek | foto: FB autora

Pokusme se najít příčinu, proč se to nedaří. Příčinou oteplování je vysoký konzum obyvatelstva. Jestliže si koupíme automobil, musí někdo vytavit tunu surového železa. Abychom z železné rudy vyredukovali tunu surového železa, je třeba 500 kg koksu. Při tom se uvolní 1,8 tuny CO2. Při následném zkujňování se uvolní dalších 140 kg CO2. Pak musíme vyválcovat 3 tuny plechů. Materiál se při tom ohřívá v peci vytápěné plynem (koksárenským nebo zemním) a vzniká mnoho CO2. Proč musíme vyválcovat 3 tuny? Protože při lisování dveří a mnohých dalších částí karoserie vzniká mnoho odpadu. Ten odpad samozřejmě recykluje, ale na jeho přetavení je třeba další energie.

Nakonec tady máme auto, na jehož výrobu (hlavně tedy na výrobu materiálů pro jeho výrobu) se spotřebovalo asi 50 000 kWh elektrické energie a vzniklo mnoho tun CO2. To auto musí někde parkovat. Vybetonujeme mu tedy plochu na parkování. Musí někudy jezdit, postavíme proto kilometry dálnic. Už je zabetonováno a zastavěno více jak 10% plochy naší vlasti. Na zabetonované ploše neroste tráva, která provádí asimilaci a tím odbourává CO2. Nerostou tam stromy, které taky asimilují a navíc odpařují hodně vody. Déšť není jen z páry, která se vypařila z moře, ale významný podíl má i pára, která pochází hlavně z lesů. Na zabetonované a zastavěné ploše se nevsakuje voda, ta odteče do kanálů, hladina spodní vody pak nestoupá.

Na výrobu každého předmětu, který si koupíme, padlo určité množství elektřiny a jeho doprava a sklady, ve kterých ležel (ty rozlehlé sklady okolo našich měst a dálnic) zabraly kousek naší země. Výstavba větrných elektráren pomáhá jen částečně. Při výrobě oceli potřebné pro postavení vznikne taky hodně CO2. Pokud postavíme větrnou elektrárnu na místě, kde málo fouká, pak je dokonce bilance CO2 záporná. Bilancí CO2 je míněno množství CO2 vzniklé při výrobě elektřiny v uhelné elektrárně minus množství CO2 vzniklé při výrobě oceli a dalšího materiálu nutného pro postavění větrné elektrárny, která toto množství elektřiny vyrobí.

Tlakem na politiky a průmyslníky na situaci nic nezměníme. Kdyby Greta Thunberg si řekla: „Nebudu si kupovat nový mobil, pokud stávající funguje, vystačím si s ním, i kdyby vydržel 10 let. Nebudu chtít nové oblečení, protože stávající není in. Na rodiče budu tlačit, že nám jedno auto stačí. Budu jezdit zásadně hromadnou dopravou…“ A kdyby získala následovníky a následovnice, tak to by udělala pro změnu klimatu hodně. Stávkování, protesty či výzvy – to je plácnutí do vody.


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském