Bravo, Zeman! Pokud domyslíme prezidentův odvážný krok, nezbývá než jemu i nám pogratulovat. Jde o mistrovské otevření složité partie!

loading...

Mediální mainstream s Karlem Schwarzenbergem křičí o ohrožení demokracie a nakročení k fašistickému státu. Jde o nepochybný příznak toho, že jsou ohroženy zájmy mediokracie. Demokracie je možná naopak posílena – i když dosti specifickým způsobem.

Prezident republiky oznámil, že bude jmenovat novým předsedou vlády Jiřího Rusnoka. Vládní krize tak prakticky skončila. Volby budou s vysokou pravděpodobností až v řádném termínu na jaře příštího roku.

Miloš Zeman prokázal, že je skutečný hráč, který má pro strach uděláno. Pánové Schwarzenberg a Kalousek, řečeno slovy prvního z nich, se pakují, protože je prezident „vykopl“. Je to přesně tak. Kdyby Miloš Zeman neudělal nic jiného, už nyní mu musíme poděkovat. Všechno ostatní jsou jen doprovodné jevy.

Vítězství za všech okolností

Nedejme se zmást dramatickými mediálními tanečky – jak těmi současnými, tak těmi, co teprve přijdou. Dnešní bleskové prohlášení stran současné vládní koalice, že mají k dispozici 101 hlasů, do nich patří. Jak to, že náhle nechce pan Kalousek zkoušet vládní většinu „tajným hlasováním“ při volbě nového předsedy sněmovny? To mělo přece být oním „důkazem“, že mají většinu. Jenže to pouze kopal do ležící ODS. Pro tuto chvíli dokopal. Obávaný navždy-ministr-financí a médii obdivovaný „stratég“ totiž prohrál. A už to ví.

Medvědář i se svým medvědem usednou do „obyčejných“ poslaneckých lavic. Nejenže se jim odtud bude mnohem obtížněji předvolebně předstírat, že jsou pravicí. Nejenže bude daleko patrnější, že ve skutečnosti jde o havlistický projekt, v jehož čele nosívají jako monstranci spícího starce – jenž měl Václava Havla posmrtně opět učinit nebezpečnou hlavou české politiky. Především už nedohrají své rozvětvené ekonomické zájmy.

loading...

Miloš Zeman má tímto svým krokem všechno pevně v rukou. To, co udělal, je dobře promyšlené. Fakticky nemůže prohrát. To, že prosadí svůj model, je ovšem zjevně pouhým začátkem daleko složitější hry. Pojďme si v této chvíli zatím trochu prohlédnout tu aktuální.

Nikdo nic nemůže – kromě povykování

Je prakticky jisté, že „vláda odborníků“, jak pro lidové podání nazval svůj prezidentský kabinet, dovládne do řádných voleb na jaře 2014. Jak, když parlament má zdánlivě v rukou dostatek nástrojů, aby Zemanovu vládu shodil? Může jí přece vyslovit nedůvěru – a pokud prezident opět tutéž vládu se stejným premiérem jmenuje, učiní tak znovu. Pak je na řadě s právem jmenovat premiéra předsedkyně sněmovny. Proč by nejmenovala sebe? A ostatně je tu přece také možnost sto dvaceti hlasy dolní komoru rozpustit a za dva měsíce být u předčasných voleb?

Nic takového nikdo neudělá, protože kupodivu nemůže. Předčasné volby – kromě předsedy ČSSD Sobotky – nikdo nechce. Komunisté a paní Peake budou první, kdo „pochopí“ prezidentův argument, že by to bylo vyhazování peněz, kterých se tolik nedostává.

Jde totiž ve skutečnosti o jiné peníze – ty ze stranických pokladen, jež také nejsou v kdovíjaké kondici. A představa, že budou financovat troje volby v krátkém čase za sebou? Nesmysl! Na podzim parlamentní, na jaře do Evropského parlamentu, na podzim „pražské“ – to by všechny parlamentní strany absolutně zničilo. Ne, pro „samorozpuštění“ sněmovny se sto dvacet hlasů nenajde.

Ani trojí „pokus“ o nového předsedu vlády není možný. Nelze sice vyloučit, že Zemanova „první vláda“ důvěru nedostane. Prezident po nějakém čase jmenuje tutéž vládu znovu. Tu už ovšem komunisté, socialisté, Věci veřejné včetně jejich odštěpku zvaného Peake či Paggio shodit nemohou. Následoval by totiž třetí pokus, při němž by předsedkyně sněmovny jmenovala za premiérku sebe. To je pro ně věc zhola nemožná. Proto tato vláda s velkou pravděpodobností dovládne až do jara příštího roku.

loading...

Důsledky jsou fantastické

Ten nejdůležitější se jmenuje Temelín. Už několikrát jsme připomínali, že právě americký zájem o dostavbu naší jaderné elektrárny stál v pozadí protivládního puče státních zástupců a policie. O dostavbě měla vláda na podzim tohoto roku definitivně rozhodnout. Proto bylo nutné, aby „puč“ proběhl před prázdninami.

Zemanova vláda pochopitelně neudělá ani jedno ani druhé: Ani „nepřidělí“ Temelín Američanům, ani nerozhodne, že se stavět vůbec nebude. Prostě toto rozhodnutí – správně – nechá budoucí „politické“ vládě, která ji po volbách vystřídá. To ale bude znamenat, že vládní puč byl nanic. Šlachta s Istvánem budou cosi vyšetřovat – a pak se na vše „zapomene“.

„Odbornická vláda“ rovněž začne oživovat hluboce spící ekonomiku. Začnou se stavět silnice a cokoli. Bez ohledu na to, co si o tom kdo myslí, hospodářskou kondici to začne zvedat. Už proto, že také podniky se „proberou“ z pochmurných očekávání, začnou zaměstnávat a tak dále a tak dále.

Změní se ovšem i celková politická situace. Objeví se noví lídři (nejen ti ze Zemanovy SPOZ), v sociální demokracii možná zoufalého „přítele“ Sobotku vystřídá „nepřítel“ Hašek. Změněná společenská atmosféra velmi zkomplikuje nástup „protestních“ seskupení typu Babiš a podobných. V neposlední řadě dostane příležitost k nadechnutí to, co zbude po zničené ODS – ať již pravice dostane jakoukoli podobu. Ať již ji povede kdokoli.

Sedm jednou ranou

loading...

Ať již vše dopadne, jak naznačeno, nebo ještě jinak, Miloš Zeman již v tuto chvíli vyhrál. Sedm jednou ranou se tomu říká ve známé pohádce. Možná, že v tomto případě je to ještě více. To teprve ukáže nedaleká budoucnost.

Konečně otázka „střednědobá“: Jsme na cestě k polo či úplně prezidentskému systému? Samozřejmě že ano a Pán Bůh za to zaplať! Míříme tam přesně od okamžiku, kdy se zbabělí politici nechali mediokracií dotlačit k uzákonění přímé prezidentské volby. Mediální svalovci totiž předpokládali, že tím mají v rukou poslední baštu, která jim ve Václavu Klausovi ještě nepatřila: Pražský hrad. Jenže to zpackali a prezidentem se stal opět politik, nikoli figurka v jejich rukou.

Protiproud od počátku nepatří právě k těm, kteří by na Miloše Zemana v jeho prezidentské roli hleděli nekriticky. Spíše naopak. Tentokrát však nezbývá než s uznáním a jednoznačně přitakat:

Bravo, pane prezidente!

Zdroj: protiproud.cz

loading...
loading...