Proč sametová revoluce a pražskokavárenské demonstrace jsou nebe a dudy?

Pokud někdo srovnává současné pražskokavárenské a chvilkařské demonstrace se sametovou revolucí, tak dovolte, abych ho vyvedl z těžkého omylu. Abych mu ukázal tři zásadní rozdíly. A je samozřejmě možné,že čtenáři přijdou na další.

Libor Čermák | foto: facebook autora

První zásadní rozdíl je ten, že při sametové revoluci se vystoupilo proti režimu, se kterým velká část národa nesouhlasila, který skutečně demokratický nebyl a vznikl na základě voleb, které se konaly o více než 43 let, tedy o dvě generace dřív. Současné pražskokavárenské demonstrace se konají proti vládě a proti prezidentovi, kteří vyšli ze svobodných demokratických voleb o pouhé dva roky dřív, tedy současnými voliči. A přitom ještě podle průzkumů je jak s vládou, tak s prezidentem minimálně nadpoloviční většina národa spokojena.

Druhý zásadní rozdíl je ve spontánnosti akcí. Demonstrace za sametové revoluce vznikly během několika málo dní v reakci na 17. listopad 1989 a na to, jak se tehdejší vládní garnitura nejen k této události stavěla. A jen za pouhý týden od 17. listopadu byla zaplněná Letná. Zatímco v současné době Milion chvilek a pražská kavárna zvou na Letnou dlouhé měsíce předem, aby jim tam vůbec někdo přišel.

A třetí zásadní rozdíl je v ještě jedné věci. Já dodnes vzpomínám na tu báječnou atmosféru a jednotu, která tehdy v roce 1989 působila mezi lidmi v naší zemi, a to bez rozdílu toho, zda ten či onen má takové nebo onaké politické přesvědčení. Tam se zkrátka a dobře spojily síly všech možných politických názorů, aby tehdejší totalitní režim byl nahrazen demokratickým. A teď? Na pražskokavárenské demonstrace chodí lidé jednoho jediného politického směru, takového, který má blízko právě k pražské kavárně. Příznivci vlády a prezidenta republiky jsou na nich naopak dehonestováni, čímž pořadatelé rozdělují český národ víc, než byl rozdělen kdykoliv jindy.

Tak jak je vidět, současné pražskokavárenské demonstrace nejsou pro mne v žádném případě takovými akcemi, které by vedly k nějakým kladným politickým změnám a už vůbec ne žádnou „sametovou revoluci č. 2“. Je to jenom snaha o to, aby se ke korytům dostali nějací politici pro ně „správného“ pražskokavárenského politického přesvědčení, se kterým naopak nejen já mám v současné době dost velký problém.


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském