Cítíte se jako novodobí otroci?

Někteří jedinci si myslí, že máme místo demokracie novodobé otroctví. A já tvrdím, že je to pěkná hloupost. Cesta za svobodou byla dlouhá a trnitá. Poté, co jsme se svobody konečně dočkali, nastala euforie.

Ilustrační snímek

Demokratický stát se utvářel pomalu, museli jsme si zvykat… Není vše růžové a ne vše se povedlo. Ale svobodu máme a demokracii též. Nazývat toto novodobým otroctvím je dosti mimo mísu. (viz ZDE ) Volnosti máme dost, někdy možná až moc. Pracovat můžeme nebo nemusíme, což je skvělé, máme na výběr. A to ve všem. Život máme ve svých rukách. Dokonce můžeme už i svobodně nadávat na vše a to prakticky beze strachu z jakéhokoliv trestu.

Prezidenta a vládnoucí politické strany jsme si zvolili též svobodně ve volbách, takže za politickou situaci si můžeme tak nějak sami. Před třiceti lety byla vize o svobodě a demokracii asi odlišná.

Měli jsme nějaké představy, často dost naivní. Skutečnost je drsnější. Ale i přesto tvrdím, že žijeme v demokratickém státě. Jako otrok se necítím. Nazývat tuto nastalou situaci jako novodobé otroctví, je dost hloupé.


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském