Proč Havel? Čert ví proč

České televizi se zase jednou něco povedlo. Ve stejný den nasadila ve večerním vysílání ČT2 dokument Vojtěcha Jasného Proč Havel? i pohádku Čert ví proč, která byla natočená roku 2003. To tvůrce omlouvá. Dnes už to víme i my.
A víme to nejen díky různým vzpomínkám pamětníků, ale také zásluhou některých historiků. Českých i zahraničních.

Vrah Havel

Ono totiž hrozilo, že moc, která ležící na ulici, na poslední chvíli seberou reformní komunisté a zopakují rok 1968. Že se pokusí o nastolení socialismu s lidskou tváří, nebo – chcete-li – demokratického socialismu. Tedy něčeho, po čem tenkrát toužila většina občanů Československa, a co se dnes vydává za kvadraturu kruhu.

V roce 1989 už nehrozilo, že by nám Moskva poskytla „bratrskou pomoc“ v podobě tanků pomalovaných bílými čarami jak indiání na válečné stezce. Gorbačov se toho veřejně zřekl. Zato se nedala se stoprocentní jistotou vyloučit „nezištná pomoc“ západních zemí, které chtěly zobchodovat svůj tržní systém a liberální demokracii za československé podniky a nenasycený trh. A taky že přišla.

Naštěstí neměla podobu tanků, ale peněz, počítačů a ke všemu ochotných pomocníků a rádců. Rychle vyrobené a studentskými aktivisty pohotově šířené plakáty s nápisem „Přímá volba není vhodná!“ zaplavily celou republiku. Pak už stačilo, aby se exkomunista Marián Čalfa dohodl s disidentem Václavem Havlem, že se navzájem podrží při své cestě do Úřad vlády ČSSR a na Pražský hrad.

Dvouhlavé karty se tak obrátily vzhůru nohama jako při kouzelnickém triku a stará dětská hra na Černého Petra se mohla začít znova. Pokolikáté už v české národní historii? Jak to vlastně napsal Karel Havlíček Borovský v básni Křest svatého Vladimíra? Včera jsi byl za svatého, dnes je z tebe skoták. Nebo tak nějak…

Ale co, vánoční svátky jsou za námi a před námi nový rok. Za příslovečný slepičí skok. Vždyť by to bylo všechno k smíchu, nebýt těch slz, které svět nevidí. Takže už přidávám pouze přání:

Betlémské světlo,

cestu si spletlo,

na D1 slétlo,

auto ho tam smetlo.


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském