Prezident Putin vrací Rusko Rusům. Závidíme…

Avizované změny ruské ústavy, odstoupení vlády a změny na premiérském postu šokovaly všechny předvídatele hlavně na západ od ruských hranic. Vladimír Putin jasně demokratizuje ruský politický systém a stoupenci „hodnot“ a „našeho způsobu života“ marně dumají, jak jej za to ve zcela zaběhnutém duchu „informací“ o Rusku ostouzet.

Vladimir Vladimirovič Putin | reprodukovaná fotografie: youtube.com

Zatím tak trošku v šoku…

U nás se Českou televizí sjednaní experti z Masarykovy či Karlovy univerzity se jaksi vykuleně vyjádřili ve smyslu, že očekávat lze všechno, ale jistě tím ruský prezident míní posílení svého vlastního vlivu na politické dění po ukončení prezidentského mandátu. Nu, možná. Ale jen tak cosi předpokládat je nějak argumentačně – nedomrlé, řekněme.

Pozoruhodně přesně, leč zcela se zavádějícím závěrem se vyjádřil právník Pavel Hasenkopf na serveru Parlamentní listy. Okomentoval tam 5 zásadních bodů, kde by se ústavní změny měly nejvíce dotknout politického systému.

Suverenita v pěti bodech

Za prvé: Nadřazenost ruského práva nad mezinárodními právem. Zde Hasenkopf neříká ani dobře ani špatně, prostě konstatuje, že by vlastně šlo o návrat ke konsensuálním dohodám. No, sláva! Jestliže Rusko je ochotno jednat a dohadovat se s kýmkoli o čemkoli a dohodnuté pak smluvně stvrdit (a smluvené držet, dokud jej druhá smluvní strana jako obvykle nepodvede), je to vynikající systém. Nikdo jej nebude moci bít po hlavě dnes už jen fiktivními „výklady“ MP, které Západ s oblibou nedodržuje hlavně ve vztazích se slovanskými, (ale třeba i blízkovýchodními) zeměmi.

Za druhé: Zákaz cizího občanství pro prezidenta, premiéra, hlavy fedrálních subjektů apod. Povinnost žít na území svého státu. Jak správně „překládá“ Pavel Hasenkopf: „Nelze sloužit dvěma pánům současně, nelze sloužit jednomu pánovi na dálku“. Který soudný občan by i u nás toto nepodpořil?

Za třetí: Zahrnout do ústavy základní principy veřjné moci a sjednotit spolupráci mezi státem a samosprávou. Aby – slovy zkušeného právníka – „všichni nedělali všechno, a nic pořádně“. Skvělá zkratka a velmi výstižná. Měl by snad u nás někdo něco proti fungujícímu, suverénnímu státu, který své občany bude chránit?

Za čtvrté: Parlamentarismus. Premiéra i vládu bude vybírat parlament, jako u nás. Zde Hasenkopf dedukuje, že tato úprava „může v budoucnu Putinovi přinést mocenské výhody“….? Ano? Jaké? A nevadí ony „mocenské výhody“ u našich poslanců, ministrů a premiéra?

Za páté: Možnost Rady federace sesadit soudce nejvyššího a ústavního soudu za zločiny apod. V podstatě možnost impeachmentu pro nejvyšší soudce. A proč ne? Proč nechránit Ruskou federaci (nebo třeba i Českou republiku?) před vznikem justičních mafií, které si v roli tvůrců i vykladačů gumových paragrafů pak mohou dělat, co chtějí?
Pavel Hasenkopf vlastně své komentující vývody zahrnul celkem do sedmi bodů, ale protože se některé malinko překrývají, zůstňme u uvedených pěti. Vše podstatné v nich je, všechny citace jsou přesné, žádné parafráze.

Prý to nebude fungovat, dí pra(žský) pra(vicový)trockij…

Každý, kdo Hasenkopfovu anylýzu dočte do konce se pak může jen podivit, když autor závěrem dospěje k názoru, že: „To nebude fungovat. Sesype se mu (prezidentu Putinovi pozn. aut.) to, jako domeček z karet“. Jak může inteligentní člověk, na základě své vlastní anylýzy dospět k fatálně zblázněnému výsledku? Inu -snadno. Díky ideologickým brýlím.

Pan Hasenkopf je totiž např dle Wikipedie řazen k „pravicovým libertariánům“. A poněvadž stoupenci tohto nazírání na svět se netají svým odporem vůči státu, naopak propagují absolutní svobodu a volný obchod (ovšem jen za jimi vytvořených pravidel pozn. aut.), je rázem jasno. Prostě nějaký „přirozený“ chaos bez pravidel, taková ta pseudopravicově zabarvená anarchie, kdy pravá ruka neví, co dělá levá, aby velkoloupežnící mohli hrát zcela mimo kontrolu.

Mají být čeští tuneláři panu Hasenkopfovi vděční…?

Je koneckonců veřejně znám i spor prezidenta Zemana právě s právníkem Hasenkopfem, který skončil u soudu podivný patem. Stručně shrnuto. Hasenkopf protestoval proti nařčení Hradu, že byl spoluautorem zločineckého omilostňování našich veletunelářů prostřednictvím amnestie prezidenta Klause. Prý nebyl, řekl soud. Prý se k ní použily jen některé jeho myšlemky. Prezident Zeman se za svůj veřejný postoj tehdy omlouvat nemusel. Tak ať si to každý přebere posvém…

Naštěstí jen menší část světa se ubírá k myšlenkovým výšinám pana Hasenkopfa, ta větší volí jiné alternativy, třeba i tu demokratickou v podání prezidenta Putina.

Naneštěstí se Česká republika zatím stále propadá do vlivu té hloupější libertariánské části. A to i na vzdory občasným snahám nemnoha parlamentních stran jako SPD či Trikolóra, navzdory vytrvalé práci i zatím neparlamentní ANS. I navzdory někdy světlejším chvilkám prezidenta.