Země, kde voliči mají rozum? Levice v Izraeli na okraji propasti

Ať to obracím, jak to obracím, vychází mi to nastejno. Levice a Bůh, to mi nejde dohromady stejně, jako levice a Stát Izrael.

Ilustrační snímek

Spojení levice s nepřáteli Izraele je dlouhodobé. S Arafatovou teroristickou organizací OOP se ztotožňovaly všechny komunistické režimy. V sobotu večer (1.2.) demonstrovalo v Tel Avivu asi 300 levičáků z organizací Peace Now, Ir Amim a Breaking Silence na podporu arabského odmítnutí Trumpovy Dohody století.

„Levice je odložený exemplář 20. století. Na její omílané slogany, zejména „dvoustátní řešení“, už dnes nikdo nevěří. Její ubohý program nenabízí žádné odpovědi na palčivé otázky. Nemá ponětí o tom, co hýbe veřejností, vůbec už Izraeli nerozumí. Je na konci, ať odpočívá v pokoji. Žádná „sociální témata“ už ji nepomůžou. V Izraeli jde přece hlavně o bezpečnost, což levice v posledních letech opravdu nechápe. Sbohem. Nikdo tě už nepotřebuje. Budeme na tebe navždy vzpomínat s láskou, jako na sílu, která povolala Stát Izrael k životu.“

Ne, to nejsou slova z řad izraelské pravice, ale ze švýcarského levicového týdeníku Tachles! Podobně jako v Izraeli si vede levice také ve Velké Británii, kde 97 % Židů je rozhodnuto Stranu práce už nevolit. „Zasloužil“ se o to její předseda Corbyn, který už dlouho šíří svou nevraživost k Izraeli.

Když bývalá NSR podepsala s Izraelem 10. září 1952 smlouvu o reparacích, komunisté protestovali. Miliardy tehdejších marek významně pomohly Izraeli v první dekádě budování státu. V předvečer „Války všech válek“ v červnu 1967, kdy svět málem odpočítával poslední hodiny existence Izraele, schválil izraelský parlament všeobecnou mobilizaci. Proti byli opět komunisté.


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském