Jak se (u)bránit manipulaci

Že je s námi manipulováno strašně, to snad není pro nikoho žádný velký objev. Děje se tak v politice, podnikání, reklamě – prostě všude, kde jde o nějaké hodnoty, o prachy. Když si chce někdo zlovolně přivlastnit více, než…
…než mu právem náleží, tak manipuluje neboli používá řečnické triky. Budeme takového nedobrého člověka nazývat trikař a jeho zlovolnou činnost trikování nebo trikaření.

David Gruber | foto: wikipedia.org

Trikaří se kromě masového rozsahu též individuálně – v rodině, mezi čtyřma očima, mezi muži a ženami…

Všemožným manipulátorům ohromně narostla křídla s rozšířením internetu. Dříve nebylo jen tak dostat se do médií, do veřejného prostoru. Dnes si může internetové médium založit kdokoliv a sdílet s neomezeným počtem dalších lidí prakticky cokoliv.

V poslední době se roztrhl pytel s různými názory, že je ve světě informací kolem nás spousta manipulace, že je třeba se tomu bránit, že je třeba i školní mládež učit rozpoznávat pravdu a klam…

V drtivé většině případů jsem za podobnými výroky silně cítil snahu vyždímat odněkud peníze, získat rozpočet na „výzkum“, být navenek neziskový ale ve skutečnosti hamižně ziskový… a také zlovolnou snahu nikoliv dobrat se podstaty triků a obrany proti nim, ale onálepkovat názorové protivníky nálepkou „manipulátoři“. Tím je postavit do špatného světla a sebe sama do dobrého.

K celkovému negativnímu obrazu zlého manipulujícího člověka patří samozřejmě i to, že často a neprávem obviňuje jiné právě z manipulace.

K celkovému obrazu zlého manipulujícího člověka patří dále i to, že bez dostatečného vzdělání, praxe, předchozí seriozní publicity v oboru rétoriky a komunikace dělá suverénní soudy, úsudky, závěry, hodnocení. Aniž by citoval ty, kteří toho hodně vymysleli a významně publikovali před ním. Prostě, ten manipulátor na to přišel „on sám velký zčistajasna jediný“ a teď to prezentuje. V horším případě za peníze.

Až takové vykuky zase potkáte, důrazně jim připomeňte, že se vlamují do otevřených dveří, že v tomto směru už je definitivně a úplně vyzkoumáno a vyřešeno.

Z hlediska exaktních věd, z hlediska objektivní logiky (známé v ucelené základní podobě už od Aristotela) je záležitost velice přehledná.

Trikař a) z něčeho vyjde, b) s tím „něčím“ udělá myšlenkovou operaci, c) vyjde mu výsledné tvrzení. Pokud je s tím závěrečným „c)“ něco v nepořádku, může za to buď chyba ve fázi „a)“ nebo chyba ve fázi „b)“. Třetí není dáno, třetí neexistuje. A trikařova chyba může být buď úmyslná, nebo neúmyslná čili pramenící z jeho hlouposti. V prvém případě hovoříme o řečnickém triku, ve druhém případě o řečnické chybě.

Jaká je tedy obrana?

Tak jako správný detektiv, pátráme nejdříve po chybě fáze „a)“ a poté po chybě fáze „b)“.

Dovolte příklad triku nesmírně obehraného, ale pro vysvětlení jasného a přehledného:

Blondýny jsou hloupé.

Autor tohoto řečnického triku mohl několikrát opakovaně (tj. ve významném počtu případů) zažít zkušenost s nějakými světlovlasými ženami, které mnoho vtipné kaše nepojedly. Čili jeho fáze A má jakýs takýs racionální podklad. Ale ve fázi B má hrubou chybu. Zveličuje. Nadsazuje, přehání. Skutečnost „některé, tedy konkrétně ty některé, které jsem v poslední době potkal“ zveličí na „obecně víceméně všechny“.

Bránit se můžeme buď přímo nebo nepřímo – a v obou směrech máme dvě možnosti.

Obrana přímá:

-zpochybníme to, z čeho trikař vyšel, tedy jeho výchozí tvrzení,

– zpochybníme jeho myšlenkovou operaci s tímto výchozím tvrzením.

V prvém případě se jej můžeme důsledně zeptat něco ve smyslu „Potkal jsi těch hloupých blondýn tak velké množství a tak výlučně jednoznačně, že můžeš z toho vycházet?“ Ve druhém případě se jej můžeme důsledně zeptat něco ve smyslu „Těch nechytrých blondýn jsi potkal tak (absolutně) velký počet, že na jeho základě smíš zobecnit na všechny?“

Obrana nepřímá: pomocí instance, pomocí apagoge (nebojte se toho slova).
Instantia znamená cizím slovem mj. též případ, příklad. Uvedeme trikařovi vhodný příklad, přesněji řečeno protipříklad. Tedy nějakou chytrou blondýnu. Nejlépe takovou, k níž má trikař pozitivní vztah. Třeba někoho z jeho rodiny, z jeho nadřízených, z jeho oblíbených hvězd šoubyznysu, sportu. Z renomovaných vědkyň, úspěšných manažerek apod.

Apagoge znamená, že vyjdeme z trikařova triku, jako by to byla pravda. A železnou neprůstřelnou logikou vyvozujeme z této kvazipravdy další a další výroky, až dojdeme k naprostému nesmyslu – jednomu nebo mnoha.. Například: „Dobře, tvrdíš tedy, že blondýny jsou hloupé. Brunety a zrzky jsou tedy chytřejší. Tím pádem jsou na důležitých pozicích všude kolem nás jen brunety a zrzky – a blondýny jim slouží v podřízených profesích. Tím pádem neexistují bohaté blondýny. Neexistují blondýny mezi kariérově jednoznačně úspěšnými bohatými filmovými hvězdami. Neexistují ani blondýny, které se například dokáží výhodně vdát, že?“ A dalo by se pokračovat desítkami takovýchto apagoge. Něco podobného se v matematice označuje jako důkaz sporem.

Po desítkách let svého studování, zkoumání manipulací, po desítkách let chytrých diskusních oponentur na různých kurzech a přednáškách jsem se pokusil veškeré své poznání definitivně shrnout.

Z historických pramenů od antiky po současnost mi vyšla sbírka 128 konkrétních triků. Žádný se nevymykal, obrana přímá obou podob a obran nepřímá obou podob platí na všechny. Pokud nestojí proti vám hrubá fyzická síla, přesila, tak nic jiného lepšího už nevymyslíte.

A nejlepší je, že tyto čtyři obrany platí do budoucna i na triky, které někdo vymyslí až někdy za čas.


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském