Chrání rouška premiéra před i velkopanským plivnutím do tváře?

Brutální znectění českého zdravotnictví zařídil premiér Francouzské republiky Édouard Philippe. Po zveřejnění francouzské žádosti o pomoc při hospitalizaci pacientů na plicní ventilaci infikovaných virem COVID-19, odmítl nabídnutou ruku naší země, kterou tlumočil český premiér Andrej Babiš.

Je Babiš nebezpečný démon a vyslanec horoucích pekel?

Už je na umření? No, sláva, tak se situace přece „zlepšuje“…? Diplomatický plivanec do obličeje strpěl náš premiér s komentářem, že prý: „Moc děkoval (francouzský premiér), ale řekl, že zatím se situace u nich zlepšila, takže naši nabídku nevyužijí. Že zatím moc děkují za solidaritu, ale vyřešili to jinak.“(Jak asi? pozn. aut.)

Stejně trapná, jako je francouzská arogance, je ovšem i Babišova poníženost, s níž „vysvětloval“ francouzské pohrdání našimi schopnostmi v době, kdy na zpravodajském linku ČT 24 běželo moment před tím oznámení, že situace ve Francii se dále zhoršila, takže francouzská slina na Babišově krásné roušce ještě ani nestačila zaschnout. Přímá lež o „zlepšení situace“ je pak umocněna i slovy mluvčího brněnské fakultní nemocnice Pavla Žáry. Ten sdělil, že: „Letadlo už bylo na cestě z Francie, ale stav jednoho z pacientů se natolik zhoršil, že se v Lucembursku rozhodli vrátit“.

Je docela „veselé“, když francouzský premiér nazve zhoršení zdravotního stavu občana své země „zlepšením situace“, ne-liž pravda? A z jakého důvodu? Lze jen spekulovat.

O francouzské pacienty se ještě před českou nabídkou staralo již několik dalších zemí. Krom německých lékařů, kteří i po „zlepšení situace“ pečují o choré Francouze, se podobně snaží i doktoři ve Švýcarsku, Rakousku či Lucembursku. Nikde nebyl zaznamenán zájem Francie o jakousi leteckou „repatriaci“ jejích nemocných v důsledku „zlepšení“.

Takže se nabízí ještě i jiné vysvětlení odmítnutí podané ruky, zdá se že i racionálnější a lépe vypovídající o realitě vztahů národů v Evropské unii. Česká republika podobně jako i další východoevropské země jsou „starými“ demokraciemi brány jako země potížistické, mající trpně snášet podřízené postavení v novoevropském „ráji“, nesnažit se ani pomyslet na jakési partnerské zacházení ani v době krizí.

Češi mají zdravotnictví na úrovni. Tak to je ovšem politicky neprůchodné… Je také politicky neúnosné, když führerinn Ursula von der Leyen peskuje Českou republiku (a další…) za „předčasné“ uzavírání státních hranic a neúměrná opatření omezující pohyb mezi státy, aby jedna z rozhodujících zemí Frankogermánie strpěla, že by se snad o její nemocné v dobré víře postarali barbaři z Východu. Kdoví taky, na jaké úrovní vlastně ti jejich felčaři jsou, že ano? A navíc – přece všichni vědí, že nevyhovují takříkajíc už z rasových důvodů, protože i po staletí germanizovaní Češi jsou pořád Slované a chovají se slovansky potížisticky. Ilustrativní přece je, že anglicky je výraz slovan stejný jako pro výraz otrok, sice „slave“.

Francouzsky se pak Čech rovná výrazu cikán, tak to prostě je i se všemi pejorativními či „korektními“ konotacemi. Ať si každý drží pěkně své historicky podmíněné místo.

O úrovni českého zdravotnictví se raději na evropské úrovni debatovat vůbec nebude, protože by se mohlo ukázat, že bývalý medicínský obr z dob socialistického zřízení se ještě nepodařilo zcela rozvrátit po vzoru pokrokovějších systémů na Západě. Ty sice trpí drobnou vadou tím, že jejich koncepce jaksi nepočítala a nikdy nebude počítat s tím, že by snad byly veřejně běžně dostupné, ale jsou zbudovány v rámci „hodnot“. Také by mohlo vyplynout na povrch, že kvalitní český zdravotnický personál je zhola nezbytný pro zachování funkčnosti skvělého systému německého a rakouského, což už se málem stalo, když se Češi drze chystali zamezit svým zdravotníkům dojíždět na údržbu rasově cenných germánských zadnic v rámci uzavření státních hranic.

Nyní se dokonce ukazuje, že česká protiinfekční opatření jsou natolik účinná, že sami již přikračují k rozvolňování restrikcí, což je zase „neslušné vůči Evropské unii“, poněvadž se o tom Češi v Bruselu s nikým neporadili. Ani v Berlíně a ani (a to bude možná nejpodstatnější) v Paříži.

Ve Francii se sice „situace zlepšuje“, ale opatera rasově vhodnými německými, rakouskými, švýcarskými nebo lucemburskými zdravotníky se dovoluje. Podobný nápad ve ztahu k českým doktorům je však naprosto šíleně fantaskní, jsou to přece bohémiens, zkrátka cikáni.

Nakonec není jisto, kdo vlastně „zlepšenou situaci“ se zhoršeným zdravotním stavem jednoho z již přepravovaných pacientů do České republiky „vyřešil“ otočením letadla v Lucembursku (snad pan prezident Emmanuel Macron osobně?), ale Francie tím naprosto „zachovala tvář“. Pomoc od jakýchsi Čechů nehodných utřít nemocná líce trpících Francouzů zcela v duchu nejlepších koloniálních tradic „hrdě“ odmítla. (Za podanou ruku jim plivla do ksichtu. pozn. aut.)