Kdo je kdo: MUDr. Yekta Uzunoglu

MUDr. Yekta Uzunoglu (či kurdsky Yekta Geylanî) (narozen 1953 Silvan, Turecko) je známý soudobý kurdský spisovatel, překladatel, lékař a podnikatel s kurdsko-arménskými kořeny.

Yekta Uzunoglu

Yekta Uzunoglu

Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. Má trvalý pobyt v ČR a od roku 1996 německé občanství, udělené v pražské Ruzyňské vazební věznici. Od roku 2006 je držitelem ceny Františka Kriegla.

V roce 1971 přijel do Paříže, kde studoval francouzštinu. Mezi lety 1973 a 1979, díky stipendiu posledního kurdského prince K. Bedir Chana studoval medicínu na Univerzitě Karlově v Praze.

Archív článků autora: MUDr. Yekta Uzunoglu

Zapojil se do disidentských aktivit proti normalizačnímu režimu. Roku 1975, když režim Gustáva Husáka začal vydávat kurdské studenty z Iráku režimu Saddáma Husajna, byl dr. Uzunoglu členem skupiny kurdských studentů, která ilegálně okupovala a držela protestní hladovku v areálu švédského velvyslanectví v Praze. Rovněž během svých studií, roku 1976, založil ilegální samizdatové nakladatelství „ARARAT“, v rámci kterého publikoval svá díla o Kurdech a Kurdistánu.

Po dokončení studií mu nebylo prodlouženo vízum a vrátil se do Paříže. Vzdal se výzkumného stipendia v prestižním Pasteurově institutu a odjel jako dobrovolník Lékařů bez hranic do íránského Kurdistánu (zakládal zde polní nemocnice), kde právě probíhalo povstání proti nově vzniklé Islámské republice. Pro jeho angažmá v kurdské otázce byl zbaven tureckého pasu. V roce 1981 mu byl ve Spolkové republice Německo udělen status uprchlíka. O dva roky později byl jedním ze zakládajících členů Institut Kurde de Paris (Kurdského institutu v Paříži) a zároveň založil Kurdische Institut in Bonn, jež až do roku 1988 vedl jako ředitel.

Má trvalý pobyt v ČR a od roku 1996 německé občanství, udělené v pražské Ruzyňské vazební věznici. Od roku 2006 je držitelem ceny Františka Kriegla.


Zdroj.